447ZOBRAZENÍ

Jeden z nejvýznamnějších českých hradů na kopci Velký Bezděz v Dokeské pahorkatině. Stavbu Bezdězu na čedičové homoli zahájil Přemysl Otakar II. v roce 1264. V roce 1279 byl na hradě Otou Braniborským vězněn mladý král Václav II. i s matkou Kunhutou. Právě za vlády Václava II. byl hrad kompletně dokončen.
Ve dvacátých letech 17. století začal s přeměnou původně raně gotického hradu na moderní pevnost Albrecht z Valdštejna. Nositel krásného erbu, který můžete vidět na obrázku, však později od záměru upustil. V roce 1624 tu založil klášter gustiniánů poustevníků, který byl o jedenáct let později přesunut do Bělé pod Bezdězem.
Ferdinand III. daroval hrad v roce 1637 emauzskému klášteru, v jeho vlastnictví zůstal až do roku 1785. V 17. a 18. století složil jako poutní místo a sídlo montserratských mnichů. Josef II. později klášter zrušil a Bezděz osiřel. Řadu let byl místem rekonstrukčních prací, jejichž výsledkem je dnešní podoba hradu a areál přístupný veřejnosti.
 
Co střeží hradní strašidla?
Pouť k bráně hradu je tvrdou zkouškou fyzické kondice. Cesta do prudkého kopce zabere asi čtyřicet minut, námaha však stojí za to. Hradní areál je téměř celý otevřený turistům a ti toho mohou vidět skutečně mnoho. Na první pohled zaujme opevnění hradu, které je vzácně zachovalé. V areálu hradu se těší největšímu zájmu návštěvníků královský palác, purkrabství a unikátní raně gotická kaple. Velkým lákadlem je také Velká věž hradu, z níž se otevírá kouzelný pohled na oblast Českého středohoří. Dodejme, že hrad je národní památkou a mnohokráte sloužil jako inspirace umělcům.
 
O myším hrádku
Na Bezdězu prý kdysi sloužíval chudý rytíř Pancíř. Bydlíval nedaleko odtud na dřevěné tvrzi Klučku. Ostatní rytíři na Bezdězu měli každý svůj vlastní hrádek, jen Pancíř ne. Raději se toulal světem od bitvy k bitvě. Jen na krátký čas se vracel do Klučku a svým hospodářům vždy říkal: "Proč bych měl hrad, když bych v něm stejně téměř nebyl. Neustále mě něco žene do světa."
Časem ho však takové živobytí omrzelo a, popravdě řečeno, začal závidět ostatním rytířům. Jejich stodoly byly plné obilí a v maštalích ržáli krásní vraníci. Proto se rozhodl, že si postaví svůj vlastní hrad. Vybral si místo na dokeské skále nedaleko od Klučku. Když to hospodáři slyšeli, začali se křižovat. "Co sis to vybral za místo, pane? Vždyť je posedlé duchy a straší tam!" Ale Pancíř se jim jen smál. "Co je to za divné řeči, vy strašpytlové."
Najal čeládku a začal stavět. Nový hrádek rostl jako z vody a Pancíř se na něj brzy odstěhoval. Neměl ani lesy, ani louky, ani pole, přesto jeho majetek stále nabýval. Mezi lidmi se rychle začaly šířit zprávy o tom, že se dal na loupežnictví. A opravdu. Pancíř se svými muži vyrážel každé ráno na daleké obchodní stezky. Tam číhal na pocestné a obchodníky a bez milosti je okrádal. Jen málokdo vyvázl živý.
Jednoho dne zaplavila celý kraj pohroma - stádo žravých myší. Pustošily úrodu a lidé říkali, že se nezastaví ani před člověkem, také ho sežerou. Ale Pancíř se jen smál. "Ke mně na hrádek se stejně nedostanou."
Ale pravda to nebyla. Myší armáda postupovala cíleně až k hrádku a k naloupeným zásobám. Marně Pancíř zvedl padací most, myši ho rychle překonaly. Rytíř i s čeládkou mlátili myši hlava nehlava, ale jakmile první řady padly, hned je zastoupily další. Nakonec se Pancíř uchýlil do věže. Myši zatím spořádaly zásoby a pustily se i do povlečení a obleků.
Na Bezdězu byli rádi, že se jim pohroma vyhnula a ještě dlouhá léta poté se na Myší hrádek nikdo neodvážil. Není divu, že hrdé rytířovo sídlo chřadlo a začalo se rozpadat. Padací most ztrouchnivěl, hradby popadaly, věž ohlodal zub času. A Pancíř? Toho už nikdo nikdy neviděl.

OTVÍRACÍ DOBA
IV. a X. v sobotu, neděli a o svátcích od 9 do 16 hodin, V. až IX. denně mimo pondělí od 9 do 17 hodin. Návštěva v jiném termínu je možná po telefonické dohodě.

VSTUPNÉ
Každý dospělý musí zaplatit 50 korun, děti mohou do hradu za polovic.

JAK NA BEZDĚZ?
Vlakem se dostanete do Bělé pod Bezdězem, odkud je to k hradu přibližně tři a půl kilometru. Autobus vás zaveze až do vesnice Bezděz, pak vás čeká asi kilometr a půl cesty pěšky. Jízdní řády autobusů a vlaků najdete na adrese www.jizdnirady.cz. Pro motoristy vede cesta k hradu po komunikaci číslo 38 spojující Bělou pod Bezdězem a Doksy, je nutné zabočit k vesnici Bezděz. Placené parkoviště pro automobily i autobusy je kilometr a půl od hradu.