163ZOBRAZENÍ

Jedním z největších turistických lákadel Moravy je Baťův kanál. Tato vodní cesta již měří desítky kilometrů, nabízí kanálové i říční úseky, prochází Hanou i Slováckem. Podél trasy jsou přístavy s hospůdkami, loďky je možné si půjčit takřka kdekoliv. Připadá vám to atraktivní? Tak to vyzkoušejte. Nebude zklamáni. Otázkou je, zda se vám bude chtít na Baťův kanál vrátit.

Čím vlastně můžete po Baťově kanálu plout? Když pomineme vlastní plavidlo, tak máte čtyři možnosti – půjčit si loďku bez motoru, loďku s motorem či hausbót, nebo se stát pasažérem na některé z větších výletních lodí. Poslední varianta má jednu zásadní nevýhodu. Loď neřídíte sami, pro někoho navíc může být cestování s cizími lidmi opakem toho, čemu se říká příjemný zážitek. Hausbót je fajn, ale musí se rezervovat dlouho dopředu a na delší dobu. A loďka bez motoru? Dřina. Zbývá tedy loďka s motorem. To je ta pravá volba. Laminátová skořepina je údajně nepotopitelná, spalovací motor s nízkým výkonem vás nepotahá a loďka má plátěnou stříšku, pod kterou se vleze až pět lidí. Spíše ale čtyři. Nepotřebujete navíc žádný průkaz vůdce malého plavidla – stačí jen plnoletost a absolvování čtvrthodinové praktické školení. Pak už můžete vyrazit. Takovou loďku vám přitom půjčí na mnoha místech kanálu a ceny nejsou vůbec přemrštěné. Za půjčení motokáry v cart centru zaplatíte více.

A co samotná vodní cesta? Úctyhodných 80 kilometrů není tak zcela souvislých. Horní úsek u Kroměříže je uzavřen Bělovským jezem u Otrokovic. Součástí vodní cesty jsou tak tyto kilometry jen na papíře. Gumový člun možná ještě přenesete, se vším ostatním se ale musíte vrátit zpět. U Otrokovic to již začíná být zajímavé. Jedinou možností je vydat se na jih po řece Moravě. U Spytihněvi vás pak jez s vodní elektrárnou donutí opustit řeku a vydat se po kanálovém úseku – tedy umělým korytem, který vybudoval ve 30. letech minulého století stát za finanční spoluúčasti Baťova impéria. Kanál není hluboký, průměrně vzrostlý člověk dosáhne na dno, ani široký – tak akorát, aby se dva větší čluny dokázaly bezpečně vyhnout. Zato je ale jakoby v zářezu. Břehy jsou tak vysoké, že při plavbě vidíte jen rákos a břehový porost. Vzhledem k tomu, že maximálně povolená rychlost je v kanálových úsecích pět kilometrů v hodině, budete mít dost času sledovat, co to vlastně na březích roste. Pro toho, kdo není botanik, to ale asi moc velký zážitek není.

V kanálovém úseku je navíc celkem 13 komor, lépe řečeno zdymadel, která vyrovnávají výškové rozdíly. První dvě či tři projetí vás doslova nadchnout. Vjedete do kamenem vyzděné komory, za vámi se zavřou vrata a začne vřít voda. Jakmile se hladiny srovnají, vyjíždíte druhými vraty. Jakmile tohle zažijete popáté, dojem už tak pozitivní nebude – čekání před komorou, čekání v komoře. Je tohle ještě dovolená?

Pak ovšem pookřejete. U Starého Města se opět vracíte na řeku Moravu a můžete plout až do Veselí nad Moravou. Závěsný motor vašeho vypůjčeného člunu se může rozběhnout do vyšších otáček, příď se mírně zvedá a za vámi zůstává trojúhelník zvířených vlnek. Řeka je široká, okolí docela zajímavé – výsledkem je hezký zážitek. Ve Veselí nad Moravou se pak dostáváte opět do kanálového úseku, který vás provází až dokonce (Ředitelství vodních cest ČR ale slibuje prodloužení až do Hodonína, kterého se dočkáme zřejmě ještě letos).

Tak a co tedy z toho všeho plyne? Baťův kanál vás určitě nadchne. Ať už se vydáte na cestu odkudkoliv kamkoliv, ať už zvolíte člun či hausboat, určitě nebudete litovat. Je tu ale jedno velké ale. Baťův kanál vás za srdce nechytí. Určitě to není místo, kam se budete chtít stále znovu a znovu vracet. Pod nálepkou unikátní turistické atrakce se totiž neskrývá zásobník emocí či paleta pestrých zážitků. Spíše jde o věc, kterou si prostě musíte vyzkoušet. Záhy ale pochopíte, že právě to, co je unikátní, tedy ony kanálové úseky se zdymadly, jsou to nejnudnější na celém výletu. A co zbývá? Řeka Morava. Ale více či méně podobné zážitky vám nabídne i řeka Labe, řeka Vltava a další.