144ZOBRAZENÍ

V květnu roku 2003 byl zkolaudován skleník Fata Morgana. Tento skleník není jen nahodilou sbírkou tropických rostlin. Původní vizí bylo realistické napodobení skutečných přírodních společenstev vybraných oblastí. Proto nebudou v expozicích chybět dřeviny, liány, zástupci nejtypičtějších čeledí, epifyty, cibuloviny, ale i trávy nebo parazitické rostliny.

Vnitřní expoziční prostor skleníku je rozdělen stěnami na celkem tři části s odlišnými teplotami a vlhkostí. První část je polopouštní, druhá a zároveň největší představuje biom nížinného tropického deštného lesa a poslední nejmenší, ale speciálně chlazená, ukáže rostlinný život vysokých tropických hor. Veškeré výsadby budou členěné i geograficky, podle kontinentů.

Polopoušť

Prohlídka skleníku začíná v části suché - polopouštní. Část plochy je věnovaná Austrálii, expozice má charakter suchého buše východní části světadílu. Na terasách ve svahu návštěvník spatří keře z obtížně pěstovatelné čeledi Proteaceae, eukalypty, akácie a další zajímavé rostliny. Druhá expozice je zaměřena na oblast jižního Mexika, konkrétně států Puebla a Oaxaca, malá část zahrnuje polopouštní oblasti Guatemaly a dalších států střední Ameriky. Veřejnost zde nenajde pouze sbírku kaktusů (na které se mnohem lépe specializují jiné botanické zahrady), ale přírodní společenstvo s rozptýleným dřevinným patrem, podrostem zemních bromélií, sukulentů, trvalek, cibulovin a trav. Kaktusy chceme naopak minimalizovat jen jako doplněk ve skalních trhlinách. Nejvíce prostoru jsme věnovali africkým rostlinám z několika států jižní Afriky. Hlavní důraz opět nedáváme na jednostranně zaměřenou sbírku sukulentů, ale na celkový průřez typickou vegetací konkrétního území. Návštěvníci tedy neuvidí jen pryšce (Euphorbia), aloe a živé kameny, ale i drobné dřeviny a pereny, expozici doplníme i sbírkou cibulovin a letniček

Teploty v expozici Polopoušť: zimní min. 16 °C, letní max. 30 °C

Tropický nížinný deštný les

Z horké a suché procházky polopouštní vegetací vede cesta do nitra skály. Návštěvník se náhle ocitne ve staré podzemní štole s hrubou výdřevou. Za ohybem cesty štola skončí a plynule přechází do skleněného tunelu, dělícího desetimetrové tropické jezero na dvě poloviny. Po pravé ruce bude moci návštěvník pozorovat vodní život Starého světa, levá polovina je věnována biotopům světa Nového. Odtud návštěvník vystoupá opět do skleníku a přes lávku přejde stejnou trasou, kterou před tím absolvoval pod hladinou. Pokračovat bude tropickým deštným lesem čtyř kontinentů. Největší část téměř celý skalní masív severní stěny je věnován Střední a Jižní Americe. Ve svahu nad jezerem bude možno obdivovat skalní floru Ekvádoru, Kolumbie, Venezuely a Brazílie. Druhou polovinu skalní stěny obsadí rostliny z Guatemaly a Nikaraguy. Dominantu expozice tvoří sedmimetrový vodopád, vytékající několika prameny z umělé části skály včleněné do přírodního terénu. Partie věnovaná Austrálii a Tichomoří je zaměřena především na rostliny ostrovů Nová Kaledonie a Nová Guinea. Největšími cennostmi zde budou jehličnaté stromy rodu Agathis vzácné jehličnany s listy širokými až několik centimetrů. Další část tvoří kamenitá expozice zahrnující vegetaci Afriky a Madagaskaru s několika vyššími dřevinami a keřovým patrem.Dále se návštěvníci budou moci seznámit s květenou jihovýchodní Asie, rozdělenou podle flory na oblasti jižní a jihovýchodní Asie. Skutečně unikátní je sbírka vietnamských orchidejí, která v Evropě nemá obdoby.

Teploty v expozici Tropický deštný les: min. 22 °C, optimum 24 °C, max. 30 °C

Chlazený horský skleník

Poslední, nejmenší, ale zároveň nejzajímavější je chlazená část tropických hor. Zde se představí vegetace horského mlžného lesa v tropickém a subtropickém klimatickém pásmu s teplotami mezi 12 - 18 oC. Své místo tu najdou společenstva z andských horských hřbetů, vysokohorské Afriky i Asie. K nejcennějším sbírkám patří kolekce dřevin z nejvyšší hory Bornea - Mount Kinabalu nebo vysokohorské druhy masožravých láčkovek.

Teploty v expozici Chlazený horský skleník: noční min. 8 °C, denní max. 20 °C

O skleníku

Tvar skleníku připomíná protáhlé písmeno S, jehož délka je 130 m a je podél vrstevnice vtisknuto do prudkého svahu. Šířka skleníku je 17 m, výška vrcholu střechy od terénu se pohybuje mezi 4,5 a 11 m. Expoziční plocha o rozloze 2190 m2 je protkaná 225 m cest pro návštěvníky a doplněna vyhlídkovou terasou o ploše 58 m2. Zastřešení nesou mohutná oblouková žebra, zapuštěná do původního terénu. Teplota, vlhkost vzduchu a spouštění zalévání ve všech částech expozice je řízena regulátory klimatu, napojenými na malou meteorologickou stanici, která poskytuje systému údaje o venkovních teplotách, vlhkosti vzduchu, síle a směru větru a intenzitě slunečního záření. Veškeré údaje vyhodnocuje centrální počítač a ten zároveň řídí jednotlivé regulátory. Skleník je vybaven vlastní plynovou kotelnou se dvěma kotli.