530ZOBRAZENÍ

Původně mohutný hrad byl později přestavěn na zajímavý zámek. Ale zpátky do nejstarších časů Žirovnice. Hrad byl založen ve 13. století, přesné datum historické prameny neuvádějí. První písemné zmínky pocházejí až z roku 1345, kdy byl v majetku pánů z Hradce. Na konci století prodali hradečtí šlechtici Žirovnici Kamarýtům, kteří ji o mnoho let později převedli na Václava Venclíka z Vrchovišť. Právě on hrad kolem roku 1494 goticky přestavěl.
V 16. století se na Žirovnici vrátili Hradečtí, kteří hrad podrobili několika přestavbám. Poté je Žirovnice zmiňována už jako zámek. Za třicetileté války stavba velmi trpěla, protože ji v roce 1645 oblehli Švédové.
Slavnější časy Žirovnici čekaly na začátku 18. století, kdy po zdejší kamenné dlažbě kráčeli hrdí Šternberkové. Právě jim patřil krásný erb na obrázku. Příslušníci tohoto rodu zámek opět přestavěli, během stavebních úprav byly starý palác snížen o jedno patro. V roce 1910 zámek koupilo město, které se však k budovám zachovalo poměrně macešsky. O sedm let později se totiž k zemi zřítila věž v prvním nádvoří, kterou nechalo vedení města strhnout. Ani to ovšem nebyla poslední rána pro Žirovnici, protože ji v roce 1964 stihl krutý požár. Dnes je naštěstí znovu přístupná veřejnosti.
 
Kudy běhají zámecké myšky?
Zámek Žirovnice skrývá ve svých interiérech unikátní nástěnné malby, pravděpodobně z 16. století. Místní kapli zdobí fresky z konce 15. století. Mimo to tady najdete jedinečné muzeum knoflíkářství a perleťářství. Další zajímavostí je expozici 150 let vývoje šicích strojů, v jiné části zámku se zase nachází galerie Jana Havlíka.
 
O bujném panu Kryštofovi
Na hradu Žirovnici prý kdysi sídlil Albrech z Gutštejna. Byl to moudrý starý muž, ale měl velmi nezdárného syna, Kryštof se jmenoval. Místo práce chodil za pochybnými ženštinami, hrdlem žejdlíky piva proléval a v kartách prohrál celé jmění. Pan Albert se velmi trápil, ale umravnit syna nedovedl.
V městečku pod hradem žil řezník Brikci. Měl krásnou ženu Dynu, která však k manželovi láskou zrovna nehořela. Zato na Kryštofovi mohla oči nechat. I on si jí brzy všiml a tajně za ní začal choditi. Nebyla to láska, spíše vilnost, a lidé si o tom také často povídali. Dobrák Brikci však nic netušil. Věnoval se jen tomu, jak zaopatřit rodinu.
Až jednoho dne přišel dříve domů a přistihl krásnou Dynu, jak se krášlí pro svého milého. Když poběhlice viděla, že z večera s Kryštofem nic nebude, rozčílila se. "Co tu děláš tak brzy? Jsi hlupák. Copak nevíš, co si o nás lidi povídají? Já mám už dávno jiného, urozeného pana Kryštofa."
Chudák Brikci jen zalapal po dechu, tak ho nevěra vlastní ženy ranila. V tu chvíli však už Kryštof vkráčel do dveří. Brikcimu se zatmělo před očima, popadl mohutný řeznický nůž a vrazil ho Kryštofovi přímo do srdce. Mladík byl mrtev v okamžiku.
Verbíři ho okamžitě přivedli na Žirovnici. Když se pan Albrecht z Gutštejna dozvěděl, jak přišel o syna, hrozně naříkal. U soudu pak byl Brikci odsouzen k trestu smrti stětím na Žirovnici, ortel byl hned vykonán. Krásnou Dynu nechali z města bičem vypráskat. Pan Albrecht se synovou smrtí tak soužil, až se usoužil k smrti. Pověst povídá, že nešťastný Brikci dodnes chodí po Žirovnici se zakrvaveným nožem v ruce a nemůže najít pokoje.

OTVÍRACÍ DOBA
V.,VI. a IX. denně mimo pondělí od 9 do 16 hodin, VII. a VIII. denně mimo pondělí od 9 do 17 hodin. Návštěva  je možná telefonické domluvě.

VSTUPNÉ
Každý dospělý musí zaplatit 35 korun, děti zaplatí 15 korun.

NEJLEPŠÍ SPOJENÍ
Vlakové spojení do Žirovnice neexistuje, a tak se milovníci cestování po kolejích mohou dopravit jen do tři kilometry vzdálené vesničky Stojčín. Využijete-li služeb autobusové dopravy, ušetříte své podrážky. Autobusová zastávka je pouhých dvě stě metrů od zámku. Vhodné dopravní spojení najdete například na adrese www.jizdnirady.cz. Motoristé mohou k zámku cestovat po silnici číslo 34 (E 551) z Pelhřimova nebo Jindřichova Hradce, v Kamenici nad Libou pak zabočit na silnici číslo 409, která je zavede až do Žirovnice.