283ZOBRAZENÍ

Nejslavnější a nejznámější český hrad. Karlštejn je dílo jediného muže, krále Karla IV. Hrad byl založen roku 1348, aby sloužil jako místo královského odpočinku. Nakonec se stal místem uložení českých i říšských korunovačních klenotů a symbolem Českého království. Poslední tečkou za výstavbou hradu se stalo vysvěcení kaple sv. Kříže v roce 1365, byť podstatná část hradu byla dokončena už o deset let dříve.
První pokus o dobytí hradu přišel v roce 1422, kdy na Karlštejn zaútočila husitská vojska. Po delším obléhání ovšem od marné snahy upustila. Stopy po obléhání jsou na okolních kopcích dodnes patrné.
V následujících staletích hrad prošel mnoha přestavbami. Jedna z nejdůležitějších se odehrála v letech 1578 až 1597, kdy Karlštejn dostal renesanční háv stavitele Oldřicha Avostallisa da Sala. Roku 1646 byl hrad vyloupen Švédy a začal upadat. Stihl ho podobný osud jako mnoho jiných českých hradů, chátral. Návrat ke slávě nastal v období romantismu v 19. století, kdy si hradu začali všímat umělci. V letech 1888 až 1897 prošel Karlštejn necitlivou přestavbou pod taktovkou architektů F. Schmidta a J. Mockera. Byly zbořeny četné historicky cenné součásti hradu, obě hlavní brány byly postaveny znovu a Karlštejn dostal podobu romantického hradu, jakým měl být údajně ve středověku. Jeho podoba však byla úplně jiná. Romantická přestavba byla kritizována už během prací a také současní odborníci ji hodnotí kriticky.
 
Co ukrývají karlštejnské hradby?
Turisticky přístupná je většina karlštejnských interiérů včetně skvostného Císařského paláce a Mariánské věže. Návštěvníci mohou dále vidět královské ložnice, audienční síň, sál předků, klenotnice a pokladnice, Studniční věž a mnohé další památky. Pod Karlštejnem je městečko plné zajímavých suvenýrů a restaurací. Mnohé jsou však orientovány na zahraniční klientelu, čemuž odpovídají ceny.
 

O statečném ovčákovi
Karlštejn byl právem chloubou krále Karla IV. Hrad byl dobře stavěný, se silnými zdmi a na místě, odkud bylo možné přehlédnout velký kus krajiny. Jednoho dne ho však potkalo neštěstí. Na nedaleké cestě, kde královi urození páni vybírali mýtné, se usídlili dva skřeti. Každého pocestného přepadli a pořádně vystrašili. Hodně obchodníků tehdy neušlo smrti. Není divu, že se lidé začali bát po cestě jezdit a přísun mýta do královské pokladnice se zastavil. K tomu všemu se přidalo ještě velmi suché léto, potok vyschl a v karlštejnské studni bylo vody pomálu.
Když přijel král na hrad, aby práci svých poddaných zkontrolovat, stáli urození páni v řadě. Vítali krále a hovořili jen o samých úspěších, o strašidlech se nikomu mluvit nechtělo a o vodě také ne.
Druhý den ráno začal král se státnickými povinnosti a audiencemi. Vyslechl každého, kdo k němu přišel s prosbou nebo s návrhem. Náhle vtrhl do místnosti odrbaný ovčák. Byl statné figury, ale šaty měl špinavé a umazané. "Můj králi, přicházím ti pomoci. Na mýtné cestě řádí už drahnou dobu dva ďáblové a lidé se bojí vystrčit z domovů nos. Já tě skřetů zbavím."
Král se velmi rozzlobil. Ne však na ovčáka a jeho opovážlivost, ale na urozené hradní pány. "Proč se takovou věc dovídám od ovčáka a ne od vás. Karlštejn je moje chlouba a nestrpím, aby jeho pověst kazila nějaká strašidla." Marně se urození páni bránili, král se velmi hněval.
Na ovčáka se však obrátil v dobrém. "Věřím ti. Pokud Karlštejn ďáblů zbavíš, dostaneš ode mne velikou odměnu a všude budu vyprávět o tvém hrdinství. Purkrabí ti dá vše potřebné."
Ovčák si vzal dva koně a tři prázdné pytle. Do dvou dal hrachovinu a do jednoho si vlezl sám. Obtěžkaní oři jeli pomalu po prokleté cestě, když je přepadly dvě ošklivé stvůry. Hnáty měly samý dráp a kůži samou bradavici. Hned se vrhly na pytle s hrachovinou a žraly a žraly. Když ovčák viděl, že přecpáním jen sípou, vylezl z posledního pytle a začal ďábly mlátit hlava nehlava. "Já vám dám přepadat a děsit pocestné," křičel.
Když skřeti viděli, že se jich ovčák nebojí, dostali strach. "Pusť nás, my ti škodu nahradíme," prosili. "Dobrá, ale nejdřív mi povězte, proč se ztratila všechna voda z Karlštejna," povídá ovčák.
Ďáblové byli rádi, když viděli, že už je ovčák nechce bít. Vedli ho do lesa ke skále, o kterou byl opřený veliký balvan. Společnými silami balvan odvalili a ze země vytryskl silný vodní proud, který za chvíli přivedl životodárnou vodu až na Karlštejn. A skřeti? Ti se vrhli na vodu a pili, protože měli po výprasku pořádně sucho v ústech. To však neměli dělat, protože hrachovina jim v žaludku nabobtnala tak, až praskli. Král splnil svůj slib a ovčáka odměnil tak, že mu mnozí urození páni dlouho záviděli.
 
Jak na Karlštejn
Na Karlštejn se dostanete autobusem i vlakem, železniční stanice je přibližně dva kilometry od hradu. Správný spoj hledejte na adrese www.jizdnirady.cz.
Pokud se na Karlštejn chystáte automobilem, máte na výběr několik tras. Nejpoužívanější vede od Berouna po silnici číslo 116, která navazuje na dálnici E 50 mezi Prahou a Plzní. Upozorňujeme na to, že u Karlštejna je nutné dodržovat správné parkování, protože policisté hříšníky často pokutují. Velká plocha pro parking je v podhradí, poplatky jsou přijatelné.

OTVÍRACÍ DOBA
IV. denně mimo pondělí od 9 do 17 hodin (kromě 17. dubna), V. a VI. denně mimo pondělí od 9 do 18 hodin, VII. a VIII. denně mimo pondělí od 9 do 19 hodin, IX. denně mimo pondělí od 9 do 18 hodin, X. denně mimo pondělí od 9 do 17 hodin, XI. denně mimo pondělí od 9 do 16 hodin.

VSTUPNÉ
Je různé podle jednotlivých hradních okruhů. První trasa: dospělí 120 korun, děti 60 a 20 korun, rodinné vstupné 300 korun. Druhá trasa včetně kaple sv. Kříže: dospělí 300 korun, děti 100 korun.