210ZOBRAZENÍ

Mohutný hrad je dominantou chřibských vrchů. Skvělou obrannou polohu lokality znali už vojáci Velkomoravské říše v letech 830 až 906, ale základní kámen Buchlova byl položen až v polovině 13. století. Jádrem hradu byla pozdně románská obytná věž, ke které byl později přistavěn raně gotický obytný palác s velkou síní v patře.
Během své existence prošel Buchlov mnoha přestavbami. První provedli na konci 15. století pánové z Cimburka, jejichž erb můžete vidět na obrázku. O šedesát let později provedl další majitel, Jan Žďánský ze Zástřizl, renesanční přestavbu Buchlova. Právě za jeho vlády nad hradem vyrostla mohutná válcová věž Andělka na jižní straně komplexu a hranolovitá vstupní věž s hodinami.
V 18. století ztratil Buchlov obrannou hodnotu a zájem majitelů o jeho opravy poklesl. Zikmund Berchtold, jemuž hrad v té době patřil, nechal z Buchlova zřídit jakési soukromé muzeum. Exponáty, ze kterých otírala prach právě jeho ruka, dodnes tvoří základ hradních sbírek.
 
O čem mluví hradní strašidla?
Hradní areál je téměř celý otevřený turistům, které láká zajímavý koktejl desítek zajímavostí. Zdejší interiéry se vyznačují dobovou výzdobou a mobiliářem z 15. až 19. století. Jednotlivé sály a komnaty v sobě ukrývají cenné sbírky, například vzácný jídelní fajánsový soubor Jiřího Zikmunda Prakšického.
Dalším místem, které stojí za pozornost, je hradní knihovna, kterou nechal Karel starší ze Žerotína přivézt až ze Švýcar. Kromě toho na hradě najdete rozličné přírodopisné sbírky a sbírku egyptologickou. Hrad ve svých zdech hostí i stálou expozici galerie soudobého umění. Při návštěvě Buchlova byste neměli opomenout navštívit barokní kapli sv. Barbory. V letních měsících se tu pravidelně konají zajímavé výstavy a koncerty.
 
O buchlovské lípě
Buchlovští páni měli odjakživa velké spory s velehradskými opaty. Těm dal totiž zakladatel opatství markrabě Jindřich Vladislav do vínku právo lovit v buchlovských lesích. Není divu, že se to pánům na Buchlově nelíbilo. O zvěř pečovali buchlovští myslivci, ale na pečínce hodovali velehradští opati.
Asi nejvíce proti tomu bojoval Jindřich ze Zástřizl. Kazil opatům lov, jak jen to šlo. Když se například dozvěděl, že velehradští ráno vyrážejí na lov, nahnal do lesů myslivce, kteří zvěř zaplašili do vzdálených lesů, kam už opati nesměli.
Jednou vyrazil na lov sám Jindřich se zbrojnošem Vlčkem. Ze zálohy ho přepadl bandita a několikrát bodl pana Jindřicha nožem. Zbrojnoš Vlček se tak polekal, že utekl. Až pozdě večer našli hradní zbrojnoši raněného a na Vlčka vyhlásili hon. Polapili ho až daleko od hradu a obvinili z toho, že byl s banditou domluvený. Ale Vlček se nepřiznal ani na mučidlech. Přesto soud rozhodl, že sejde ze života rukou katovou. Takové byly časy.
Ráno Vlčka přivedli na popraviště a podali mu jeho poslední číši vína. Vlček ji dopil do dna a pak ho napadla spásná myšlenka. Vytrhl malou lípu, která rostla u kamenného stolu odsouzenců, a zarazil ji do země kořeny vzhůru. "Přísahám, jsem nevinen. Hleďte na tuto lipku. Ujme-li se a vypučí-li z kořenů listí, bude to jasné svědectví, že mluvím pravdu." A vskutku, lípa se ujala a mladík si zachránil život.

OTVÍRACÍ DOBA
Hrad - IX. a X. v sobotu, neděli a o svátcích od 9 do 16 hodin, V. a VI. denně mimo pondělí od 8 do 17 hodin, VII. a VIII. denně od 9 do 18 hodin, IX. denně mimo pondělí od 9 do 17 hodin. Kaple sv. Barbory - VI. a IX. v sobotu a neděli od 9 do 16 hodin, VII. a VIII. denně od 9 do 16 hodin. Návštěva v jiných termínech je možná po předchozí dohodě.

VSTUPNÉ
Hrad - dospělí zaplatí 55 korun, děti 27 korun. Kaple - dospělí zaplatí 10 korun, děti 5 korun.

KUDY K HRADU
Vlakové spojení přímo do Buchlovic ani do blízkého okolí neexistuje, proto musíte vzít zavděk autobusu, který staví necelé dva kilometry od hradu. Autobusové spojení najdete na adrese www.jizdnirady.cz. Vozem se přímo k hradu dostanete po silnici číslo 50 z Uherského Hradiště směrem na Slavkov u Brna. Za obcí Buchlovice je zapotřebí zabočit za motorestem k hradu.