Výsledky vyhledávání pro dotaz výlet

Výsledky vyhledávání v sekci: Tipy

Soutěsky na Kamenici - Hřensko

Pokud hledáte pro svůj výlet či dovolenou opravdovou divočinu a nechcete se trmácet do vzdálených zemí, měli byste zamířit na sever do našeho nejmladšího národního parku České Švýcarsko. Tajemná a rozervaná krajina pískovcových skal, rozkládající se na pomezí Čech a Saska, přitahuje lidi svou romantickou krásou odpradávna. K jejím nejzajímavějším částem patří hustě zalesněný kaňon řeky Kamenice, která na dvou místech vytváří soutěsky s klidnou vodní hladinou; pohled na ně představuje neobyčejný zážitek. Zdejší pískovce vznikly v druhohorách asi před sto milióny lety, kdy se z písečných usazenin na dně moře vytvořily až několik set metrů silné vrstvy. Později moře ustoupilo a sopečná činnost v třetihorách způsobila rozlámání pískovcových vrstev na mnoho částí. Vše dokonala větrná a vodní eroze, díky níž zde na mnoha místech vznikly útvary, které jinde nespatříte. Po dlouhou dobu byla oblast kolem Kamenice jen těžko přístupná a byla opředená tajemstvím. Místu, kde končila stezka a dál už pokračovaly jen skály a voda, se dokonce říkalo Konec světa. Pokusy proniknout dál považovali zdejší lidé za bláznovství či dokonce za bezbožnost. Soutěsky na Kamenici představovaly dlouhou dobu velkou překážku, kterou museli obyvatelé pravobřežních obcí Mezná a Vysoká Lípa každou neděli překonávat na cestě do kostela v Růžové. Řeka však sloužila také jako zdroj obživy; rybáři v ní chytali pstruhy a lososy a dřevaři jejího proudu využívali pro plavení dříví. Teprve koncem 19. století byla Kamenice lépe prozkoumána a zanedlouho sem přišli první turisté. Tomu však předcházela zajímavá příhoda – roku 1877 došlo v hřenské hospodě U Zeleného stromu k odvážné sázce, při níž se pět dobrodruhů rozhodlo, že Kamenici a její soutěsky zdolají na voru. Tři plavidla je skutečně bez větších problémů dopravila od Dolského mlýna až do Hřenska a tak vlastně vznikla tradice využití soutěsek pro turistické účely. O to, aby se sem lidé vůbec dostali a mohli si zdejší krásy užít komfortnějším způsobem než na voru, se zasloužil kníže Edmund Clary-Aldringen. Od osmdesátých let 19. století totiž vynakládal nemalé prostředky na zpřístupnění oblasti. Jako majitel zdejšího panství se snažil turistům jejich toulky zpříjemnit a obě soutěsky zpřístupnil. Povolal italské odborníky a pod jejich vedením pak na dvě stě dělníků – barabů – budovalo chodníčky, můstky, tunely, lávky a jezy. Barabové, jejichž jméno je odvozeno od jména biblického lotra Barabáše, byli původně železniční dělníci, kteří vykonávali nejtěžší práce při budování tunelů, například v Alpách. Byla to zajímavá komunita, proslulá svým kočovným životem, nebezpečnou prací a svéráznou tradicí. Tunely pro pěší v oblasti kaňonu Kamenice vykutali během několika zimních měsíců tak, že pískovcovou skálu nejprve zahřívali ohněm a pak ji prudce zchlazovali vodou, takže kámen popraskal a bylo možné ho vylámat. Na zpřístupnění soutěsek se podílel i Horský spolek pro České Švýcarsko. Jako první úsek byla roku 1890 otevřena asi 500  m dlouhá Edmundova neboli Tichá soutěska a v návaznosti vznikla i restaurace. Vody soutěsky tehdy brázdilo pět lodiček, které řídili převozníci s bidly, oblečení v námořnických stejnokrojích. O osm let později skončily úpravy i 250  m dlouhé Divoké soutěsky. Obliba této lokality i nadále stoupala, což dokládají i písemné prameny z dvacátých let 20. století. V té době zde turisty vozilo celkem 21 lodiček od brzkého rána až do tmy a ročně sem zavítalo asi 160 000 návštěvníků. Platily zde přísné předpisy, nesměly se tu pořizovat fotografie ke komerčním účelům, provozovat podomní obchod, vylepovat politické plakáty a přístup byl zakázán i žebrákům. Roku 1964 byly obě soutěsky s pomocí československé armády zrekonstruovány. Pokud se k soutěskám vydáte od parkoviště nedaleko hotelu Klepáč, musíte nejdříve po lávce překonat tok Kamenice a pak pokračujete dál proti proudu řeky. Asi po půlhodině chůze dojdete k přístavišti člunů v Edmundově soutěsce. Setkáte se i s označením „Tichá“, to ovšem pochází z doby socialismu, kdy jméno hraběte, zakladatele zdejší plavby, nebylo žádoucí. Plavba na pramici dlouhá necelý kilometr trvá asi 20 minut. Nečekejte žádné technické vymoženosti, vše je jako za starých časů. Převozník pohání i kormidluje loď bidlem a během projížďky vás upozorní na neobyčejné skalní útvary. Jejich jména pocházejí z období romantismu a zrodila se v hlavách prvních návštěvníků. Najdete tu třeba Vodníkovo křeslo, Lva, Sloní rodinu, Opici či Španělské balkónky. Záleží samozřejmě na vaší fantazii, zda objevíte a pojmenujete sami pro sebe nějaké další. Největší zdejší atrakcí je „provázková Niagára“, umělý vodopád, který obsluhuje a spouští sám převozník. Tím nejcennějším, co na vás v soutěskách čeká, je vzácná fauna a flóra. Díky klimatickým inverzím se zde projevuje tzv. zvrat vegetačních stupňů, kdy do chladného kaňonu Kamenice i přes nízkou nadmořskou výšku kolem 150  m sestupují horské a podhorské druhy. Na břeh vystoupíte na dalším přístavišti a dál pokračujete k Meznímu můstku. Odtud byste se mohli po některé z turistických značek vrátit zpět do Hřenska, ale nepochybně si nebudete chtít nechat ujít pokračování plavby Divokou soutěskou. Tady uvidíte další zajímavost, rybí přechod pro lososy, kteří se v Kamenici od roku 1998 znovu vysazují. Losos se zde zdrží rok či dva, poté Labem odpluje do moře a odtud se po dvou či třech letech vrací zpět, aby se ve svých rodných vodách vytřel. Od konce Divoké soutěsky vede cesta do obce Mezní Louka, odkud se lze vydat po červené turistické značce zpět k hotelu Klepáč nebo do Hřenska. Před výstupem z rokle ještě minete kapli vytesanou do skály na paměť obchodníka se dřívím Johanna Clara. Kromě nádherné procházky a projížďky, na kterou můžete navázat další túrou do Českého Švýcarska, je možné v soutěskách zažít i leccos jiného. Ke dni dětí se tu každoročně pořádá Pochod pohádkovou soutěskou a roku 2006 soutěsky zažily i první svatbu na lodičkách. Záleží zkrátka jen na vás, jak se svůj výlet do této podivuhodné krajiny rozhodnete pojmout. Hřensko Zdejší barokní kostel sv. Jana Nepomuckého vznikl v letech 1786–1787, údajně z podnětu budoucího císaře Josefa II., který tudy roku 1779 cestoval. Při silnici do Janova stojí pseudogotická kaple a poblíž uvidíte kapličku vytesanou ve skále. Zdejší socha sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1756. Labe u Hřenska protéká na hranicích nejníže položeným místem v České republice s nadmořskou výškou 115 m. Přístup Z Hřenska (silnice č. 62 Děčín – Hřensko) se vydejte krátkou odbočkou k parkovišti vzdálenému asi 300  m od začátku soutěsek. Oblast soutěsek a jejich okolí najdete na mapě KČT č. 12 Národní parky České a Saské Švýcarsko. Zajímavá místa v okolí  Labská vyhlídka Jižně od Hřenska, u soutoku Labe a Kamenice, můžete vystoupat na Labskou vyhlídku, odkud je nejkrásnější výhled na Hřensko. Národní park České Švýcarsko Krajinu známou také pod názvem Českosaské Švýcarsko vyhledávají turisté již od přelomu 18. a 19. století. Na jejím území se nacházejí dva národní parky, jeden na české a druhý na německé straně hranice. Národní park České Švýcarsko, vyhlášený roku 2000, má rozlohu 79 km2. Najdete zde pískovcová města, hluboká kaňonovitá údolí a divoké rokle se svislými skalními stěnami a věžemi. Zdejší flóra je značně rozmanitá, na suchých vrcholech skal a plošin se zachovaly řídké reliktní porosty a teplomilné druhy, zatímco ve vlhkých a chladných roklích rostou hlavně jedlové a smrkové porosty s mechy a lišejníky. Z větších savců tu žije rys ostrovid, jelen, srnec, divoké prase a vydra říční. Stříbrné stěny Přibližně 2  km severovýchodně od Hřenska se nachází strmý pískovcový masiv, jehož součástí je asi 400  m dlouhá kolmá stěna s pískovcovými věžemi na obou koncích. Místo je přístupné po neznačené cestě údolím potoka Suchá Bělá. Růžová V obci stojí kostel sv. Petra a Pavla se zvonicí s bedněným patrem a řada lidových staveb s podstávkami. Pravčická brána Největší přírodní skalní brána v Evropě, která se nachází v blízkosti státní hranice s Německem, je z Hřenska dostupná po červené turistické značce. Její šířka u dna je 26,5  m a výška otvoru je 16 m. Od roku 1980 není dovoleno vystupovat na vlastní oblouk brány, protože hrozí jeho zřícení, přístupné jsou ale vyhlídky v těsném okolí. Mezní Louka V 2. polovině 19. století zde byly lázně, později proměněné na hotel. Osada je v současnosti střediskem cestovního ruchu a východištěm do Českého Švýcarska. Sokolí hnízdo V blízkosti Pravčické brány vznikla kolem roku 1826 chatrč pokrytá dubovou kůrou, která fungovala jako výčep pro turisty. Roku 1881 byl na jejím místě vystavěn zámeček v alpském stylu, v němž Clary-Aldringenové ubytovávali své významné hosty. Dnes tu najdete stylovou restauraci a muzeum Národního parku České Švýcarsko. Šaunštejn Od Pravčické brány vede červená značka ke zbytkům skalního hradu, nazývaného také Loupežnický hrad. Byl založen zřejmě ve 14. století jako pevnůstka ochraňující Českou stezku, významnou komunikaci spojující v raném středověku Čechy a Sasko. V 15. století byl hrad opuštěn a po třicetileté válce se stal sídlem lupičů. Ze skalní plošiny, přístupné po železných žebřících, je pěkný výhled do okolí.

Pokračovat na článek


Výlet na Slaný ostrov - Sandön

Sandhamn,místo přírodní krásy, je obklopené ze tří stran vodou a ze čtvrtémořem", píše August Strindberg už v roce 1873 – a platí to dodnes.Právě moře dává švédskému městečku Sandhamn na ostrově Sandön(Slaný ostrov) typický charakter. Stejně tak moře písku na pobřeží.Stále živý záliv plný lodí a loděk, mořský vzduch, severskápříroda – a navíc cesta lodí ze švédské metropole. Takový je výletdo vesnice Sandhamn, kde uvidíte místní architekturu včetně dřevěnýchminidomečků, starých letních vil z přelomu 19. a 20. století a domů napilotech. Najíst se dobře můžete ve zdejších restauracích, hospůdkách aklubech. Jedna z vůbec nejstarších švédských hospod je Värdshuset,nepřetržitě otevřená od roku 1672. Zajímavostí je to, že nyní sloužítaké jako školní jídelna pro děti z ostrova.Outdoor aktivity jsou zde rozmanité – vybratsi můžete dlouhou procházku po pobřeží tichými lesy severských borovic,stejně jako si zaplavat nebo zaplachtit v zálivu, čímž je právě Sandhamnslavný. Pláže s jemným bílým pískem jsou přitažlivé pro děti,nejznámější je pláž Trouville. Co ještě stojí za vidění? DůmTullhuset (celnice) z roku 1752, Dance Hill, kaple, muzeum.....

Pokračovat na článek


Kempování v České republice

Málo co se vyrovná pocitu tepla slunečních paprsků na tváři brzy ráno, kdy ještě v polospánku vaříme kávu, která provoňuje celý kemp, a připravujeme svačinu na výlet za poznáním přírodních krás. Je to spojení nekonečného dobrodružství, pocitu svobody, odpočinku a romantiky. Pobyty v přírodě se často zcela vyrovnají lázeňským procedurám a kde lépe si vyčistit hlavu od každodenních starostí, než právě zde. Pokud toužíme po klidném prostředí, nebo aktivním odpočinku, je využití možnosti kempů opravdu dobrý nápad.Kempování v České republice se stává rok od roku stále atraktivnějším. Tomu se také přizpůsobují kempy a místa učená lidem vyhledávajícím aktivity s kempováním spojené. U těchto můžeme nalézt propracovanější kvalitní zázemí, ať už z hlediska sociálních, stravovacích zařízení, co do kapacity nabídky, tak velmi dobrý lidský přístup k zákazníkovi.Výhody kempování v České RepubliceVýhodou kempování všeobecně, je fakt, že pokud s sebou na dovolenou plánujeme vzít domácí mazlíčky, v mnoha kempech je to možné! Další výhody kempovaní v České republice, se dají shrnout jedním slovem. Tím slovem je- levné. Na místo se dá snadno dostat za pár korun, autem, autobusem, vlakem, nebo na kole, což samo o sobě bývá často velmi dobrodružné. Také pak samotné ubytování v kempech, vychází v poměru s jinými destinacemi o dost levněji.Pokud se rozhodnete pro dovolenou plnou romantických večerů u ohně, v pohodovém tempu v nízké cenové relaci, mohou pro vás být slevy na kempování v České republice, často velmi příjemným způsobem cestování. Při hledání vhodného ubytování v kempu, vám pomůže slevový portál Newgo.cz, na němž se dočtete o výhodných slevách pro pobyty v kempech v České republice. Nenechte si ujít aktuální nabídku slev na pobyty a dopřejte si zajímavou dovolenou za exkluzivní cenu!

Pokračovat na článek


Tip na výlet – Bludné skály – Polsko

Bludné skály (Błędne Skały) jsou malé skalní město, které se nachází na území Polska jen pár kilometrů za hraničním přechodem v Náchodě v nadmořské výšce 852 m.Je to krásné pískovcové bludiště plné různě širokých (či spíše úzkých) cest a cestiček, přičemž hlavní trasa je většinou zpevněna. Celková plocha skalního města je cca 21 hektarů a kromě dobrodružství v podobě několika úzkých průchodů nabízí úchvatné pohledy na různé skalní útvary, z nich ty nejzajímavější jsou pojmenované podle svého tvaru (Kuchnia, Stolowy Glaz, Okret, Kasa, Dwunozny Grzyb, Kurzi Stopka).Jak se tam dostanete:Zdatní turisté mohou využít turistické trasy (některé vedou i z České republiky), pohodlnější je však cesta autem. Po překročení státní hranice v Náchodě přijedete do malebného městečka Kudowa-Zdroj, z hlavní silnice odbočíte vlevo na Karlow, pojedete po silnici číslo 387 (Zdrojowa, 1.Maja). Asi po 6 km je po pravé straně parkoviště a vlevo je odbočka k Bludným skalám. Jsou dvě možnosti, jak se dostat ke vstupní bráně skalního města – buď autem, nebo pěšky. Pokud se rozhodnete pro cestu autem, najedete k závoře nebo se zařadíte do fronty aut, která dorazila před vámi. Silnice ke vstupní bráně je úzká, proto se jezdí kyvadlově 1x za hodinu (v každou celou hodinu směrem dolů a vždy „v půl“ směrem nahoru). Za vjezd se platí 10 Zlotých. Chcete-li jít pěšky, necháte auto na parkovišti – je zdarma, a vydáte se po modré značce. Cesta trvá přibližně hodinu (asi 4 km), ze začátku mírně stoupá, ale na konci je asi 1 km prudkého stoupání po cestě plné kamenů, proto dobře zvažte, kterou možnost zvolíte.Vlastní skalní město projdete cca za 0,5 – 1 hodinu, podle toho, jak moc se budete kochat krásnými skalními útvary a vyhlídkou, jak moc budete fotit a kolikrát se zaseknete v úzkých průlezech mezi skalami :-). Tipy a doporučení:V okolí hranic lze zpravidla platit jak polskými zlotými, tak i českými korunami.Na dolním parkovišti i nahoře pár desítek metrů od vstupní brány jsou WC – nám dobře známé zelené plastové budky. Překvapilo nás, že byly udržované v čistotě.Procházka skalním městem po vyznačené trase je bezpečná. Dejte ale pozor, pokud se rozhodnete jít i mimo vyznačené trasy – v lepším případě můžete zapadnout do bahna, v horším případě do úzké skalní průrvy, takže dejte pozor hlavně na děti.Mimo sezónu prý nelze vyjet nahoru autem – závora je zavřená a obsluha tam není. A pozor – stává se, že platba za vjezd je vyžadována jedině ve zlotých a české koruny neberou. Je to zvláštní, když vstupné do skalního města v korunách platit lze. Takže jistější je mít pro tento případ u sebe nejen naše koruny, ale i zloté.Pokud vám při bloudění ve skalách vyhládne, vřele doporučuji zajít na pstruhy. Je to taková polská specialita, která zaujme dospělé i děti. A určitě se nejen zabavíte, ale také si dobře pochutnáte :-). Podrobnosti napíši v dalším článku.Hodnocení:Výlet je v pohodovém tempu asi na půl dne, zbyde čas i na prohlídku městečka Kudowa-Zdroj. Pokud je příznivé počasí, je to opravdu moc hezký zážitek. Do skalního města si neberte žádné velké předměty (batoh ano, krosnu raději ne), některé průchody jsou opravdu úzké. Pokud s vámi budou i menší děti, rozhodně je dobře pobavíte, až budete s obtížemi prolézat tam, kde ony bez problémů prošly :-). Výlet do Bludných skal rozhodně doporučuji.

Pokračovat na článek


Bozkovské jeskyně

V čarovném a  kopcovitém  kraji na pomezí Krkonoš, Jizerských hor a Českého ráje leží unikátní dolomitové Bozkovské jeskyně. Pokud plánujete pro další zimní sezonu lyžovačku v našich nejvyšších horách a kromě svištění po sjezdovkách chcete obdivovat i přírodního krásy našeho podzemí, pak je to pro Vás ten správný tip na výlet.Otevřeno mají po celý rok, ale v zimním období se raději teple oblečte, aby se z Vás nestal zmrzlý krápník. Dolomitové jeskyně jsou jediné v severních Čechách. Tento kouzelný klenot byl objeven zcela náhodou ve čtyřicátých letech při těžbě v tamním dolomitovém lomu. Veřejnosti byl areál podzemních jeskyní otevřen v roce 1969.Přesně tolik je dlouhá je prohlídková trasa. Labyrint chodeb krášlí krápníky, křemenné lavice, římsy a lišty. Pitoreskní tvary svádí k různým pojmenováním. A tak mnohé krásné tvary nezůstaly bez jména. Hřebínek, Anděl, Panenka nebo Tři králové to je jen část z nich. Najdeme zde také největší podzemní jezero v Čechách a několik malých jezírek.Neuvěřitelné skulptury paní přírody ohromují dodnes, o tom svědčí i velká přízeň návštěvníků z celého Česka. Prohlídka se uskutečňuje v desetiminutových intervalech v menších skupinkách. Asi největším lákadlem celé prohlídky jsou romantická nazelenalá jezírka, jejichž krásu podtrhuje potemnělá atmosféra. To nejkrásnější nese název Labutí. Dno jezer je místy poseto drobnými mincemi, které sem lidé házejí pro štěstí.Rovněž v obci najdete několik zajímavých památek, které stojí za Vaši pozornost. Horský poutní kostelík Navštívení Panny Marie se vzácnou gotickou plastikou madony, kterou místní nazývají „Královnou hor“. Zajímavým místem je i kaple „U Matičky“, kde vyvěrá pramen „Boží vody“.Jak již říká titulek, do Bozkova se dostanete různými prostředky. Nejkrásnější cesta je však ta pěší. Vlakem dojedete do stanice Bozkov a odtud se po strmém  kopci vyškrábete až úplně na vrchol,  kde se Vám naskytne krásný pohled na vesnici a její roubené chalupy. Pěší túru však raději naplánujte na letní období.Vyhlášený rázovitý hostinec, který navštívila už nejedna česká osobnost. Přitom ještě v roce 1987 kvůli katastrofálnímu stavu hrozila roubence demolice. Dnes je tomu už naštěstí jinak. Vaří tu skvostně! Řekněte sami, takové Podkrkonošské česnečce a Babiččiným jahodovým knedlíkům nelze odolat. A co teprve až ochutnáte místní specialitu, pikantní kuřecí směs s názvem Bozkovská bašta. Výbornou kuchyni vhodně doplňuje stylové prostředí venkovské roubené chalupy. Odtud se Vám rozhodně nebude chtít zpátky domů.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Magazín

Výlety s dětmi: Zlatník - Horské rekreační středisko

V celém středisku je zdarma připojení k internetu a v každém apartmánu naleznete satelitní televizi. Služby navíc Po dobu pobytu je možné využít nabídku vstupu do krytého a vyhřívaného bazénu a sauny a rovněž programů pro děti dle dohody. Do Jizerských roubenek se budete vracet! Každý rodič jistě ocení dovolenou, která umožňuje výlety s dětmi. Takovou možnost dává například pobyt v rekreačním středisku Zlatník ve Zlaté Olešnici, kde jsou ideální podmínky na výlety s dětmi nejen po okolí. Zlatá Olešnice je situována v samém srdci okolních zajímavých míst, kam na výlety s dětmi lze vyrazit. Mezi nejoblíbenější výlety s dětmi patří Kozí farma v Pěnčíně a Bobová dráha v Janově. Dále můžeme doporučit výlety s dětmi zaměřené na turistiku, například pěší výlet na rozhlednu Štěpánku nebo Mumlavské vodopády u Harrachova. Kdo má raději sportovně zaměřené výlety s dětmi, uvítá lanové centrum ve Žluté plovárně na Malé Skále, kde si zasportuje celá rodina. Je zde ale také možnost si zapůjčit kola a absolvovat cyklistické výlety s dětmi nebo si můžete užít vodácké výlety s dětmi, pokud si zapůjčíte loďku nebo raft. Ideální je kombinovat výlety s dětmi s možností dobrého občerstvení a to je právě na Malé Skále výhodou, neboť zde je výborná restaurace s pizzerií ale i cukrárna, tolik vítaná pro mlsné jazýčky nejen u dětí. Mezi krásné a oblíbené výlety s dětmi v Jizerských horách patří bezesporu výlet na Ještěd, kam je možno dopravit se lanovkou nebo pěšky a při kochání se krajinou na samém vrcholu Ještědu si můžete pak připomenout všechny výlety s dětmi, které jste již společně absolvovali, neboť rozhled do kraje je nádherný ve všech směrech, dokonce i za polské hranice. Do Polska můžete vyrazit nejen za nákupy, ale to již není přeci jen na výlety s dětmi. Určitě však nezapomeňte v Liberci navštívit Zoo a Botanickou zahradu, tyto výlety s dětmi totiž Vás a děti nejen pobaví, ale zároveň i zajímavě poučí. Rovněž zábavné centrum Babylon v Liberci patří mezi často realizované výlety s dětmi, nabízí totiž zábavu pro celou rodinu. Najdete zde nejen vodní ráj, plný tobogánů a atrakcí, ale i různá oddělení zábavy, jako např. IQ park pro zvídavé, kam jezdí na výlety s dětmi i školy. Vyberete-li si některé z muzeí, například Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou nebo třeba Muzeum řemesel ve Vysokém nad Jizerou, pak zaručeně doplníte výlety s dětmi opravdovým a hodnotným poučením. Nemáte-li k dispozici auto, můžete na výlety s dětmi vyrazit autobusem nebo vlakem, ale některé výlety s dětmi jsou dostupné také pouze pěšky. Dopřejete-li si například procházky v místních lesích a spojíte je s hledáním hub či trháním borůvek, stanou se i tyto krátké výlety s dětmi radostným zpestřením Vaší dovolené. To máme na mysli samozřejmě podzimní pobyty, ať už týdenní či víkendové, kdy už to není na výlety s dětmi k vodě, avšak kouzlo lesa naladí Vás i děti přímo pohádkově. Jistě je dobré myslet na počasí a vybavit se na výlety s dětmi vhodným oblečením, popřípadě pláštěnkami, které se vejdou do každého batůžku a spolu s tatrankami na cesty zaručí, že Vaše výlety s dětmi dopadnou vždy dobře . Zdaleka jsme nevyčerpali všechny možnosti , jak trávit volný čas na dovolené v Areálu Zlatník ve Zlaté Olešnici, jde jen o některé tipy na výlety s dětmi, abychom Vás inspirovali, více se pak můžete dozvědět na stránkách www.arealzlatnik.cz přímo v sekci „Tipy na výlety“, kde si sami jistě vyberete a určitě se inspirujete, kam se na výlety s dětmi vydat. V zimním období jistě výlety s dětmi nahradí zimní sporty, neboť v okolí areálu je na všechny strany hned několik lyžařských středisek, konkrétněji se dočtete rovněž na našich stránkách v sekci „lyžařská střediska“. Výlety s dětmi Ještě máme pro Vás tip, jak získat příští dovolenou za bonusovou pouze padesátiprocentní cenu: pokud své výlety s dětmi z dovolené ve Zlatníku a z jeho blízkého i vzdálenějšího okolí zdokumentujete a pořídíte fotografie, které mohou být laděné jak poeticky tak vtipně a zašlete na naši emailovou adresu s krátkým doprovodným textem (stačí i jedna fotografie Vaší rodiny, která výlety s dětmi absolvovala), budete zařazeni do slosování o výše uvedenou cenu a to již jistě stojí za úvahu. Samozřejmě všechny uvedené výlety s dětmi lze absolvovat i bez dětí, ale pravdou je, že s dětmi si je i my dospělí více užijeme a můžeme se vrátit do svých dětských let… Přejeme Vám tedy, aby Vaše výlety s dětmi v jizerských horách přinesli spoustu radosti nejen Vašim dětem, ale celé Vaší rodině. Těší se na Vás personál areálu Zlatník ve Zlaté Olešnici, který Vám ochotně při problematice na téma „výlety s dětmi“ poradí .

Pokračovat na článek


Horizont na VIRTU

Dubrovník Celodenní výlet autokarem Výlet zahrnuje návštěvu historického města Dubrovníku, které je vedeno na seznamu světového dědictví UNESCO a patří z historického hlediska k jednomu z nejzajímavějších měst Evropy. Prohlídka města s odborným průvodce začíná na hlavní třídě Stradum. Navštívíte velkou a malou Onofriovu kašnu, Palác Sponza ze 16. století, dále pak na jižní straně náměstí Luža s Orlandovým sloupem a kostelem sv. Blažeje, Františkánský klášter a další pamětihodnosti. Po skončení prohlídky je individuální volno, které většina turistů využívá k prohlídce středověkých hradeb, které vedou kolem celého města. Určitě si nenechte ujít i posezení v některé ze stylových konob, které jsou rozmístěny v úzkých přilehlých uličkách a podávají se zde místní gastronomické speciality. Výlet je doprovázen česky mluvícím průvodcem. Orientační cena: cca 40,- € Korčula Celodenní výlet autokarem a lodí Při celodenním výletu navštívíte jeden z nejzajímavějších ostrovů v Jaderském moři. Prohlídku hlavního města s bohatou historií, které nese stejné jméno jako ostrov – tedy Korčula, budete absolvovat s místním průvodcem. Město Korčula je též nazýváno „Malým Dubrovníkem“ a patří k nejcennějším památkovým rezervacím Chorvatska. Historické centrum s pravidelně vybudovanými ulicemi obklopují mohutné středověké hradby. Dle místně dochovaných informací pochází z tohoto města legendární cestovatel Marco Polo, jehož údajný rodný dům můžete navštívit. Uvidíte zde i katedrálu sv. Marka, která je vyzdobena obrazem Zvěstování Panny Marie od Tintoretta. Dále je zde k vidění historická radnice, dóžecí palác a kostel sv. Marka. Výlet je doprovázen česky mluvícím průvodcem. Orientační cena: cca 45,- € Korčula, Mljet Celodenní výlet autokarem a lodí Spojení prohlídky historické Korčuly (podrobný popis ve výletě Korčula) a prohlídkou národního parku Mljet – přírodní rezervace. Výlet je doprovázen česky mluvícím průvodcem. Orientační cena: cca 90,- € Rybí piknik Celodenní výlet lodí Toto je typický dalmatinský výlet lodí, který je spojený především s koupáním, sluněním, hudbou, dobrou zábavou na lodi (ochutnávka místních nápojů) a tradičně dobrou kuchyní z produktů moře. Tento výlet Vám budou nabízet naši delegáti v jednotlivých střediscích. Výlet je doprovázen česky mluvícím průvodcem. Orientační cena: cca 25,- € Omiš a řeka Cetina Celodenní výlet autobusem Odjez do města Omiš - individuální prohlídka historické části města a místní tržnice. Projížďka po řece Cetina romantickým kaňonem dlouhým cca 7 km k Radvanovým Mlýnům. Tento kaňon se proslavil natáčením filmů o Vinnetouovi. Výlet je doprovázen česky mluvícím průvodcem. Orientační cena: 30,-€ Jako samostatný výlet lze na řece Cetina u místního průvodce objednat rafting. Medžugorje Celodenní výlet autokarem Cesta do tohoto poutního místa s mariánským kultem vede přes údolí řeky Neretvy, jejíž delta je přirovnávána k deltě řeky Nilu. Po překročení hranic do Bosny-Hercegoviny vede cesta do horské vesničky Medžugorje, které se od r. 1981 stalo jedním z nejznámějších poutních míst v Evropě a to na základě zjevení Panny Marie. Toto místo již navštívilo několik milionů poutníků z celého světa a modlí se zde. Během výletu se navštíví místní kostel a kopec zjevení. V místních obchodech lze zakoupit předměty s náboženskou tématikou. Výlet je doprovázen česky mluvícím průvodcem. Orientační cena: cca 25,- € Split, Trogir Celodenní výlet autokarem Během tohoto výletu navštívíte centra dvou historických měst. Split – nejkrásnější přístavní město Chorvatska je známe především Diokleciánovým palácem, který si dal vybudovat v roce 295 římský císař Dioklecián. Tento palác tvoří jádro města a je velmi zachovalý. Je zapsán do seznamu světového dědictví UNESCO. V rámci prohlídky rozhodně stojí za návštěvu katedrála sv. Domnia, dále pak Peristyl - malé náměstíčko s kolonádami. Severně od Diokleciánova paláce je zlatá brána, za kterou stojí známá socha biskupa Grgura z Ninu. Pokud se dotknete jeho palce u nohy – splní se vám přání. Trogir je od r. 1997 zapsán do listiny světového kulturního dědictví UNESCO. Staré jádro je obklopeno zbytkem opevnění z 13. – 16. století jehož součástí je obranná věž sv. Marka. Hlavní památkou je románská katedrála sv. Vavřince, dále pak soudní dvůr, městská hodinová věž, románský kostel sv. Barbory, Knížecí palác a další pamětihodnosti. Výlet je doprovázen česky mluvícím průvodcem. Orientační cena: cca 85,- € Vodopády Krka Celodenní výlet autokarem Hlavní náplní tohoto výletu je návštěva národního parku Krka. Jedná se o přírodní ráj vodopádů a soutěsek. Tento přírodní úkaz je stejně zajímavý jako Plitvická jezera. Navíc zde bývá většinou méně turistů, takže pobyt v tomto parku je velice příjemný. Cestou k vodopádům Krka budou realizovány krátké zastávky v historicky zajímavých městech Primošten, Šibenik a Trogir. Výlet je doprovázen česky mluvícím průvodcem. Orientační cena: cca 50,- € Ostrov Vis a Modrá jeskyně Celodenní výletů organizovaný z ostrovů Hvar a Brač Návštěva exotického ostrova Vis, který je situovaný uprostřed otevřeného moře. Zastávka v přístavu Komiža s rázovitou architekturou a překrásnou pláží. Pokračování lodí na ostrůvek Biševo s prohlídkou podmořské jeskyně, která je pro svou krásu srovnávána s jeskyní na ostrově Capri v Itálii. Výlet je doprovázen česky mluvícím průvodcem. Orientační cena: cca 45,- € Rent a car Orientační cena za pronájem auta: 1.500,- až 2.000,- CZK Orientační cena za pronájem skútru: cca 450,- CZK/hod., cca 1.200,- CZK/ den

Pokračovat na článek


EGYPT - Památky

Šestimilionová metropole Egypta je často výchozím bodem pro pozvávání jedinečných staroegyptských památek. Egyptské muzeum bylo založeno Francouzem Augustem Mariettem, který tak chtěl zabránit vyvezení artefaktů egyptské historie do celého světa. Prohlídka muzea vám bez problémů zabere celý den. Vystavuje se zde více jak 150 000 exponátů dokumentující staroegyptskou civilizaci v období od 3. tisíciletí p. n. l. po středověk.GÍZAKomplex zdejších pyramid byl již ve starověku považován za jeden ze sedmi divů světa. Cheopsova, Chefrónova a Mykerinova pyramida byly postaveny v polovině 3. tisíciletí p. n. l. jako gigantické hrobky. Posmrtný klid hlídá Velká Sfinga, největší socha vytesaná z jediného kusu kamene.LUXORLuxor byl vystavěn na místě starodávných Théb. Nejvyhledávanějšími památkami jsou dochované chrámy, nejslavnější z nich je Hapšesovetin chrám. Světoznámé jsou také Memnonovy kolosy.ÚDOLÍ KRÁLŮ Jednodenní výlet do LuxoruCelodenní výlet za úchvatnými památkami staroegyptské civilizace do Théb, dnešního Luxoru, které se v minulosti stalo jedním z hlavních měst Egypta. Cesta vede přes poušť do údolí řeky Nilu. Nejprve navštívíte chrám v Karnaku na východním břehu Nilu, poté následuje západní břeh Nilu  -  zastavíte se u Memnonových kolosů, prohlédnete si Údolí králů a chrám královny Hatšepsut. V ceně výletu je zahrnut oběd, průvodce a doprava pohodlným klimatizovaným autobusem.Jednodenní výlet do KáhiryJednodenní výlet do metropole Egypta. Uskutečníte prohlídku Egyptského národního muzea, Velkých pyramid a Sfingy v Gíze. Návrat do Hurghady ve večerních hodinách. Tento výlet se nabízí pouze pro klienty z letovisek na pevninské části Egypta.Jeep Safari Dobrodružný výlet v terénních vozech přes tajuplnou poušť, s horami v pozadí, do beduínské vesnice. Tento akraktivní adrenalinový výlet se nabízí téměř ve všech letoviscích.Ostrov Giftun, šnorchlováníVyplouvá se ráno z Hurghady, cestou je zastávka na otevřeném moři u korálových útesů s možností šnorchlování. Plavba pokračuje směrem k ostrovu Giftun, na jehož písečné pláži jsou výborné podmínky pro relaxaci a příjemné koupání. V ceně je zahrnut oběd na lodi. Zapůjčení potřeb ke šnorchlování - zdarma.Plavba katamaranemDvouhodinový prosklenou lodí po modrých vodách Rudého moře. Úchvatná podívaná - možnost pozorovat rozličné druhy korálů a pestrobarevných ryb. Tento výlet se uskutečňuje téměř ve všech letoviscích.Šnorchlování pro začátečníkyBěhem chvíle se naučíte hlavní zásady šnorchlování a pod dohledem zkušených instruktorů se budete moci otápět ke korálovým rifům a pozorovat zdejší bohatý podmořský život. Tento výlet nabízejí všechna letoviska.

Pokračovat na článek


Máchův kraj - Doksy

Když se řekne Máchovo jezero, každému se vybaví písčité pláže, koupání a rekreace. Okolí Doks na Českolipsku ale nenabízí jen vodní radovánky a atrakce. Příznivci historie tu najdou gotické hrady i renesanční zámky, muzea a lidovou architekturu v rázovitých vesničkách. Sportovněji založení návštěvníci mohou dát pro změnu přednost zdejším cyklistickým i turistickým stezkám, vystoupit na některý z blízkých vrcholů vulkanického původu nebo se ponořit do ticha přírodních rezervací. Kdo se někdy toulal zdejší krajinou, jistě si alespoň jednou vzpomněl na našeho nejvýznamnějšího romantického básníka. Aby ne, vždyť jeho jméno nese nejen jezero, ale i celá oblast. Ovšem v době, kdy Karel Hynek tvořil slavný Máj, se největší vodní plocha severních Čech nazývala jinak.Tehdy se jí říkalo Velký rybník a vzhledem k početnému německému obyvatelstvu ještě častěji Grosser Teich. Byl to přesnější název, protože se opravdu jedná o rybník, který už roku 1367 nechal vybudovat Karel IV. Básníkovo jméno do názvu navrhl až těsně před 2. světovou válkou turistický spolek z Doks, ovšem příslušná jazyková komise tento nápad odmítla. Ani po osvobození, kdy už německý název nepřipadal v úvahu, nebylo nové pojmenování „jezera“ nijak oficiálně vyhlášeno, ale tak nějak potichu a postupně se vplížilo do map a turistických průvodců a dnes už je zcela zažité. Více než 80 let míří k jezeru na pohodovou dovolenou turisté, kterým vyhovuje pobyt na poněkud lidnatějších plážích a březích. Už roku 1920 tu byl na vodu spuštěn parník Greif, který tehdejším rekreantům nabízel jedinečnou možnost romantické plavby, a o deset let později se ve zdejších hotelech během jednoho roku ubytovalo více než 100 000 hostů. A co má nejnavštěvovanější rybník u nás společného s Karlem Hynkem Máchou? Nejspíš jen to, že leží v krajině, kterou měl básník rád. Podle historických pramenů tu byl za svůj krátký život celkem šestkrát; poprvé roku 1832 na pozvání spolužáka ze studií Eduarda Hindla. Máchově zasmušilé a rozervané duši zdejší krajina doslova učarovala. Její dominanta, hrad Bezděz, byl tehdy zcela opuštěný a Máchu inspiroval k napsání povídky Večer na Bezdězu. „Nade mnou se koupala veliká kulatá věž v čistém paprsku nového měsíce; okna zříceného kláštera v polosvětle míhala se pod ní; a vždy se mi zdálo, jako by vyhlídaly šedé hlavy zemřelých mnichů ze zřícené kobky své v tichou noc…,“ píše romantický poeta a z jeho slov je patrné, jak citlivě vnímal vše, co ho na cestách potkalo. I ke svému největšímu dílu, lyricko-epické básni Máj, čerpal inspiraci tady. Při jedné ze svých cest do okolí Doks vyslechl příběh otcovraždy a různé pověsti o loupežnících, které se v básni odrážejí. Známé a nesčetněkrát vydané dílo ale nemělo tak jednoduchý osud, jak by se dnes mohlo zdát. Mácha vydal Máj roku 1836 vlastním nákladem a musel si kvůli tomu vypůjčit značnou sumu peněz. Literární kritika dílo nepřijala a kvality této balady i dalších Máchových děl ocenila až další generace básníků v čele s Janem Nerudou a Vítězslavem Hálkem. O samotném Máchovi, který zemřel před sto sedmdesáti lety, toho moc nevíme. Velkou záhadou je i jeho podoba. Známá je pouze skutečnost, z níž vycházejí všechny portréty, že měl tmavé vlasy, plnovous, modré oči a křivý nos. Pověstná je také jeho rozervaná, marnivá, ješitná a nesnášenlivá povaha. Koneckonců vrstevníky byl považován za podivína a své milé Lori ztropil řadu nepěkných žárlivých scén. O to zajímavější může být návštěva nejstaršího domu v Doksech (čp. 150), roubené stavby se šindelovou věžičkou, kterou roku 1669 nechala postavit hraběnka Marie Františka Heissenštejnská pro staré a osiřelé. Dnes v něm najdete památník věnovaný životu a dílu onoho slavného rozervance. Kromě několika ukázek dobového oblečení a nábytku se tu vše točí kolem Máje. Nejznámější Máchovo dílo vyšlo v desítkách jazyků a v různých úpravách; mezi nejzajímavější exponáty patří třeba jeho překlad do esperanta nebo bibliofilské vydání vyzdobené grafickými listy předních výtvarníků. Nově otevřenou součástí památníku, která ovšem s Máchou příliš nesouvisí, je expozice Rybářství a rybníkářství na Českolipsku. Karel Hynek Mácha byl tulák s vnímavou duší. Pokud i vy dokážete vychutnat krásy přírody či tajemno hradních zřícenin, bude se vám v okolí Doks líbit. Podněty pro zajímavý výlet najdete v druhé části této kapitoly, ale to správné romantické rozpoložení si už budete muset navodit sami… Doksy Na náměstí Republiky stojí kostel sv. Bartoloměje a Nanebevzetí Panny Marie, založený roku 1638. V 18. století byl upraven v pozdně barokním slohu, později k němu přibyly postranní kaple sv. Barbory, Panny Marie a sv. Kříže. Zařízení interiéru je raně barokní s rokokovými doplňky. Soška Panny Marie Montserratské, tzv. Černé Madony, umístěná na hlavním oltáři z let 1670–1680, pochází z hradní kaple na Bezdězu. Ve středu náměstí uvidíte barokní mariánské sousoší z roku 1723. Radnice a některé domy na náměstí byly postaveny v empírovém slohu. V anglickém parku stojí renesanční zámek z 2. poloviny 16. století, jehož dnešní podoba je výsledkem úprav provedených kolem roku 1700; veřejnosti není přístupný. Zajímavou památkou je tzv. hraběcí čekárna, kterou najdete na železničním nádraží. Sloužila rodině Valdštejnů, jejichž zásluhou byly Doksy roku 1867 spojeny železnicí se světem. Na jižním okraji Doks se nad Čepelským rybníkem zdvíhá stejnojmenný vrch s kapličkou sv. Maří Magdalény. Máchovo jezero Již ve třetihorách bývalo v těchto místech jezero, které postupně zarůstalo a po poslední době ledové se proměnilo v obrovské rašeliniště. Ve 14. století nechal Karel IV. průrvu vytvořenou ledovcem zahradit, a tak roku 1367 vznikl Velký rybník, dnešní Máchovo jezero. Při jeho jihovýchodním břehu se nachází přírodní rezervace Swamp chránící zbytky zmíněného rašeliniště. Z vodní plochy vystupují Myší a Kachní ostrov, významné ornitologické lokality (vstup na ně je zakázán). Na Myším ostrově stojí zbytky tvrze z 15. století. Na severním břehu jezera se nachází tzv. Jarmilina skála, kde dřív stával pomník K. H. Máchy z roku 1936. O dva roky později ho nacisté shodili do jezera a dnes je umístěn na Hůrce v Bělé pod Bezdězem. V době K. H. Máchy mělo jezero rozlohu asi 350 ha a jeho jižní cíp sahal až k dnešnímu hotelu Grand (dnes má jen 280 ha). Jeho břehy lemují písečné pláže a můžete také využít nabídky okružní plavby po jezeře. Přístup Doksy a Staré Splavy leží na silnici č. 38 spojující Mladou Boleslav a silnici č. 9 (Česká Lípa – Mělník) a na železniční trati č. 080 (Bakov nad Jizerou – Jedlová). Oblast najdete na mapě KČT č. 15 Máchův kraj. DALŠÍ Zajímavá místa Máchova KRAJE Staré Splavy Z Doks vede červená turistická značka po břehu Máchova jezera do rekreační osady ležící u jeho severního okraje. V její blízkosti se tyčí výhledový kopec Šroubený (375 m), na který vede modrá značka. Braniborská jeskyně Západně od Splavů se můžete po zelené značce vydat k 44 m dlouhému skalnímu převisu, který v minulosti sloužil místním obyvatelům jako úkryt v době válek. Jestřebí Zdejší kostel sv. Ondřeje vznikl v letech 1780–1781 v rokokově-klasicistním stylu a o deset let později byl vyzdoben malbami Josefa Kramolína. Pozůstatkem staršího kostela je zvonice z 1. poloviny 16. století, do současné podoby upravená po roce 1768. Nad obcí se nachází zřícenina hradu, založeného na konci 14. století zřejmě Berky z Dubé. V 16. století hrad sloužil již jen hospodářským účelům a postupně chátral. Zachovaly se zbytky zdiva a schodiště ve skále; přístupná je vyhlídková plošina. Hradčanské bučiny Po modré značce se ze Starých Splavů můžete vydat do Hradčanských bučin, nazývaných někdy Prolomené hory. Jejich součástí jsou Hradčanské stěny se zajímavými skalními útvary a tajemnými roklemi a turistům nepřístupná obora s vysokou a mufloní zvěří. Břehyně-Pecopala Hlavním přítokem Máchova jezera je Břehyňský potok vytékající ze stejnojmenného rybníka. Ten je součástí přírodní rezervace Břehyně-Pecopala chránící vodní ptáky a vzácné rostliny. Bezděz Jedním ze symbolů Máchova kraje je zřícenina hradu, který v letech 1250–1280 nechal vybudovat král Přemysl Otakar II. Po roce 1621 patřil Albrechtu z Valdštejna, který zde založil klášter Panny Marie Montserratské, jenž se stal významným poutním místem. Císař Josef II. klášter roku 1785 zrušil a poté byl hrad opuštěn. Nejvýznamnější budovou areálu je raně gotická hradní kaple. Z Velké věže je nádherný kruhový výhled do okolí. Od Velkého Bezdězu je hlubokým sedlem oddělen Malý Bezděz, na němž se nacházejí zbytky předsunutého opevnění, tzv. Švédské šance. Bezděz je z Doks dostupný po červené značce. Králův stolec

Pokračovat na článek


Rebelantské zvony - Rovensko pod Troskami

Zvony odpradávna odbíjejí čas, svolávají ke mši, vyzývají k modlitbám či rozjímání a kdysi také varovaly před nebezpečím, ať už to byl oheň, bouře nebo nepřítel. Známe je především z kostelních věží a zvonic. Jsou to vlastně hudební nástroje „naladěné“ na určitý tón, a pokud jich je ve zvonici více, musejí být sladěny do libého souzvuku. Většinou jsou zavěšeny v klasické poloze za tzv. korunu s oušky a rozeznívají se buď úderem srdce volně zavěšeného uvnitř nebo pomocí kladiva narážejícího na vnější stranu zvonu. Najdou se i výjimky, například v Rovensku pod Troskami, kde se mohou pochlubit takzvanými „rebelantskými“ zvony, obrácenými srdcem vzhůru. Jejich historie se začala psát v 17. století. Dřevěná zvonice stála u zdejšího kostela sv. Václava už mnohem dříve, ale shořela při požáru roku 1629. Tehdy žili v Rovensku vesměs protestanti a tvrdošíjně se bránili rekatolizaci. K obrácení je měl po dobrém či po zlém dovést misionář Matěj Burnatius z Jičína, který si vzal na pomoc císařské rejtary. Ani ti však nezmohli nic proti přesile lidu, který své vyznání nechtěl změnit, a proto na ústupu ze msty zapálili zvonici, v níž zdejší rebelanti zvonili na poplach. Vzbouřenci poté vnikli do Libuně, kde Burnatia i jeho průvodce, studenta Jana Rokytu, chytili a zavraždili. Jak tomu ale při selských bouřích obvykle bývá, vrchnosti se nakonec podařilo sedmnáct vzbouřenců pochytat. Až na jednoho však všichni šibenici unikli, protože po „domluvách“ jezuitů přestoupili ke katolické víře. Hned následujícího roku byla zvonice znovu postavena. Dřevěná stavba spočívá na osmiboké kamenné podezdívce. Na první pohled to asi nepoznáte, ale skládá se ze dvou stavebních koster. Jedna nese plášť a střechu samotné zvonice a druhá váhu zvonů. Uvnitř je ochoz pro návštěvníky. Ke zvonům vede 33 schodů, což symbolizuje život Ježíše Krista dlouhý 33 let. Až při pohledu na zvony pochopíte, čím je rovenská zvonice zvláštní a jedinečná. Jak už bylo předesláno, její zvony jsou upevněny obráceně, než je obvyklé, tedy srdcem vzhůru. Přesný důvod nikdo nezná, ale podle jedné z legend za to může vrchnost, která tak chtěla rovenským znemožnit svolávat se pomocí zvonů k rebeliím. Podle jiné verze je to nápad samotných obyvatel městečka – obrácené zvony totiž připomínaly husitský kalich a symbolizovaly jejich příslušnost k protestantské víře. Pravda bude nejspíš někde jinde. Je možné, že zvony získaly svůj přívlastek „rebelantské“ právě proto, že je kdosi naschvál připevnil obráceně, a legendy se objevily až dodatečně. Zvony odlil Martin Schrötter z Hostinného nad Labem. První dva roku 1630 a třetí menší o devět let později. Koruny zvonů zdobí latinsky psané citáty z biblických žalmů. Největší z nich, uprostřed umístěný svatý Václav, váží 24 q, blíže ke kostelu je připevněn Svatý Jan Křtitel o váze 15 q a třetí zvon, Svatý Jiří, má hmotnost pouhých 6 q. Zvony jsou připevněny na dřevěném hřebenu uloženém na kovových ložiskách, která se kvůli hladkému chodu mažou husím sádlem. Největším zážitkem při návštěvě zvonice je samotné zvonění, jehož tradici tu obnovili roku 1990. Sedm rovenských zvoníků pochází z řad dobrovolníků a pravidelně se tu sjíždějí každou neděli. Všichni se však museli nejprve naučit se zvony zacházet, což prý nebylo vůbec jednoduché. Zprvu ani nevěděli, jak se ke zvonům postavit; pomohl jim starý film, který zachytil jejich předchůdce při práci. Každý nový zvoník začínal na nejmenším „Jiříkovi“: zpočátku sledoval ostatní, aby odkoukal techniku, a poté to začal zkoušet sám. Napoprvé to prý ale nejde nikomu, trénink trvá několik měsíců, a teprve když zvoník zvládne nejmenší zvon, může svůj um zkusit na větším. A jak tedy na to? Zvoník se nejprve chytne za držadlo v trámu, aby měl lepší stabilitu, a pak druhou rukou odstraní tyč, která drží zvon v poloze vzhůru. Ten se zhoupne, na druhé straně pokračuje nahoru a pak zase padá zpět… Aby se nezastavil, šlape zvoník na dřevěný hřeben a tím zvon stále více rozhoupává. Důležitá je samozřejmě trocha odvahy, ale hlavně cit pro rytmus – rozhoupat takový kolos není legrace. Kupodivu nejtěžší je jeho zastavení. To musí zvoník trochu přitlačit, aby se zvon zhoupl téměř kolem své osy, a ve chvíli, kdy ten dosáhne horní úvratě, může ho zachytit a zajistit. O významu rovenských zvonů vypovídá fakt, že nebyly za žádné z řady válek zrekvírovány. Za socialismu se na ně zvonit nesmělo, byly to přeci jen zvony „rebelantské“. V dnešní době si pro výlet do Rovenska vyberte nejlépe neděli: vidět a slyšet zdejší „rebely“ je totiž skutečný zážitek, který vám žádná jiná zvonice u nás nenabídne. Rovensko pod Troskami Zvonice s obrácenými zvony stojí v blízkosti kostela sv. Václava na Týně, založeného již v polovině 14. století. V jeho interiéru si můžete prohlédnout oltářní obraz světce od Václava Vavřince Reinera, cínovou křtitelnici z roku 1575 a renesanční kazatelnu. Nejstarší kostelní památkou je renesanční pískovcový náhrobek Jindřicha Smiřického ze Smiřic z roku 1569. Pod kazatelnou je pochován zdejší rodák a vynikající hudebník Václav Karel Holan Rovenský, někdejší vyšehradský varhaník. Hlavní oltář z roku 1900 je dílem bratří Bušků z Husy u Sychrova. Ve středu města se nalézá rozlehlé náměstí s empírovou radnicí, naposledy upravovanou roku 1906. Barokní mariánský sloup vznikl roku 1744 a jeho výzdobu asi o 100 let později doplnila díla lidového sochaře Jana Zemana ze Žernova. Ten je autorem i dalších dvou městských plastik, sochy sv. Václava a sochy sv. Jana Nepomuckého. Střed náměstí zdobí sousoší Rozhovor, dílo sochaře Josefa Drahoňovského z roku 1937. Přístup Do Rovenska vede silnice č. 282, odbočující ze silnice E442 (Turnov – Jičín), a železniční trať č. 041 (Hradec Králové – Jičín – Turnov). Obec a její okolí najdete na mapě KČT č. 19 Český ráj. Zajímavá místa v okolí Trosky Symbolem Českého ráje je zřícenina hradu, který kolem roku 1380 nechal postavit Čeněk z Vartenberka na strmé čedičové vyvřelině rozdělené na dvě homole. Mezi nimi se nacházel vnitřní hrad, z jihu chráněný strmým svahem a ze severu předhradím. Na obou homolích stály věže, na nižší pětiboká Baba a na vyšší a štíhlejší homoli čtyřboká Panna. Obranu hradu zajišťovaly tři pásy hradeb, vysoké přes 10  m a široké místy až 2 m. Strategické bylo i rozdílné výškové rozložení jednotlivých staveb, které umožňovalo dokonalý přehled o okolí. Roku 1452 se Trosky staly majetkem Jana Zajíce z Hazmburka. Ten byl stoupencem Matyáše Korvína, a proto byly Trosky roku 1469 dobyty vojskem krále Jiřího z Poděbrad. Koncem třicetileté války byl hrad vypálen a nadále zůstal pustý. Roku 1820 ho od Valdštejnů získal Jan Lexa z Aehrentalu, jehož syn Alois začal na vrchol Panny stavět točité schodiště. Roku 2000 byla otevřena vyhlídka na věži Baba, z níž je nádherný výhled do dalekého okolí. Z Rovenska vede k Troskám modrá turistická značka. Hrubá Skála Hrad vystavěný kolem roku 1300 na pískovcových věžích spojených mosty byl v 16. století rodem Smiřických přestavěn na renesanční zámek, později rozšířen a roku 1859 regotizován v duchu romantismu. K zámku vede kamenný most se sochami sv. Floriána a sv. Vavřince. Zámek slouží jako hotel a veřejnosti je přístupné jen nádvoří a vyhlídková věž. Nedaleko Hrubé Skály se v Dračích skalách nachází Mariánská vyhlídka, z níž se nabízí krásný výhled na zámek, Trosky a okolí. Borecké skály Z Rovenska pod Troskami vede západním směrem modrá turistická značka, která vás dovede k přírodní památce Borecké skály. Jsou pojmenovány podle výšiny Bor a poskytují pěkné výhledy do okolní krajiny s Troskami. Nejkrásnější je pohled z vyhlídky Svatopluka Čecha. Sedmihorky Lázně Sedmihorky založil roku 1841 Antonín Šlechta a zavedl zde systém léčení založený na ozdravných účincích studené vody, které v 1. polovině 19. století objevil Vincenz Priessnitz. V době největšího rozmachu lázní zde pobývalo až 500 pacientů ročně. Mezi návštěvníky byly i slavné osobnosti české kultury, například Jan Neruda nebo Eliška Krásnohorská.

Pokračovat na článek