Výsledky vyhledávání pro dotaz berka

Výsledky vyhledávání v sekci: Magazín

Hrad Rychmburk

Krásně zachovalý hrad nedaleko Skutče, jehož zakladatelem byl muž se zajímavým jménem Tas z Mrdic. Na konci 14. století Rychmburk patřil pánům z Pardubic, jejich erb můžete vidět na obrázku.V drsných časech husitských válek hrad dobyli v roce 1425 Husité. Od 16. do 18. století byl Rychmburk v držení dvou významných šlechtických rodů, Valdštejnů a Kinských. Každý rod hrad přestavěl podle svého vkusu, Kinští vtiskli Rychmburku typický barokní ráz. Ten můžete obdivovat dodnes. V současné době hrad slouží jako dům seniorů.  Co tají hradní strašidla? Dominantou hradu je vysoká válcová věž, z níž je krásný výhled do okolí. Na ochozech věže jsou vystavovány umělecká díla. V gotickém přízemí s původními klenbami je expozice, která dokumentuje historii Rychmburka. Pro trochu odpočinku můžete zamířit do půvabné zahrady s altánkem.  O ukradeném nebožtíkovi  Skon bohatého pana Zdeňka Berky z Dubé a Lipého, který pobýval na Rychmburku, provázejí všelijaké zkazky. Jedna povídá o tom, že pan Berka měl dceru Markétu, která se zamilovala do chudého šlechtice. Její otec však nechtěl o sňatku ani slyšet. "Žádného zemana z Nemanic a na Chudobíně si nevezmeš, o to se postarám," říkal.A jak řekl, tak se také stalo. Pochopové odvezli vzpurnou Markétu do kláštera. Dcera však tropila taková alotria, že jí matka představená štandopéde odvezla zpátky na Rychmburk. Pan Berka zuřil, ale pak ho napadlo jiné řešení. Nechal dceru zazdít do výklenku kostela v Janovicích. Jídlo jí dovnitř dávali lidé malým otvorem. Ani pak však trápení pana Berky neskončilo. Dcera totiž prohlásila, že církvi daruje většinu majetku. Když se to dozvěděli mamoniví faráři, pelášili na Rychmburk žádat o peníze a o to, co jim prý náleží. "Čeho je moc, toho je příliš," rozběsnil se pan Berka a v pominutí smyslů nechal Markétu odvézt z kostela a navždy zazdít v hradní věži Rychmburka.To se mu ale stalo osudným. Lidé vyprávějí, že nedlouho poté utrápily pana Berku výčitky svědomí a zemřel. Stalo se tak v Olomouci, kde ho hrobníci rovnou i pohřbili a poslali na Rychmburk účet za spálené svíčky a pohřební věnce. Na hradě z toho bylo velké pozdvižení, protože pan Berka nechal před časem vystavět rodinnou hrobku v Lažanech. Za to měli Lažanští velké výhody, protože slíbili, že na pohřbení členů rodu řádně dohlédnout. Když byl pan Berka pochován v Olomouci, hrozilo, že o výhody přijdou. A tak dali hlavy dohromady. Nakonec se rozhodli, že nebožtíka Berku ukradnou. Vypravili do Olomouce dva šikovné sedláky, kteří pozvali hrobníka do šenku na žejdlík piva. O půlnoci už stála před hrobníkem celá řada žejdlíků a když samou opilostí usnul, vzali mu sedláci hřbitovní klíče a pana Berku naložili do připraveného povozu. A tak se nakonec nebožtík dostal tam, kam patřil, a Lažanští mohli klidně spát.VSTUPNÉV Rychmburku není stanoveno vstupné, jeho výše je dobrovolná.KUDY VEDE CESTA NA HRADVlakem se dostanete nejblíže do dva a půl kilometru vzdálené vesničky Dolívka. Autobusová zastávka je od hradu pouze půl kilometru. Optimální dopravní spojení najdete na adrese www.jizdnirady.cz. Motoristé mohou k zámku cestovat po komunikaci číslo 37 směrem z Chrudimi do Ždírce nad Doubravou a ve Slatiňanech zabočit na silnici číslo 358, která vede až do vesnice Předhradí. Další možností je sjet ze silnice číslo 34 spojující Hlinsko a Poličku na silnici číslo 354, která vede taktéž do Předhradí.  

Pokračovat na článek


MĚLNICKÝ Zámek

Na místě dnešního Mělnického zámku bývalo v 9. a 10. století hradiště Pšovanů. K tomuto kmeni patřila podle tradice i česká kněžna sv. Ludmila, pozdější choť knížete Bořivoje.Později na místě dřevěného hradu vyrostl kamenný raně středověký hrad Přemyslovců, který byl během 15. století několikrát goticky přestavěn a rozšířen mimo jiné i o vstupní bránu. Po roce 1542 byla zahájena přestavba hradu v pohodlnější renesanční sídlo, v polovině 16. století nechal Zdislav Berka z Dubé přistavit severní křídlo. Jiří St. Popel z Lobkovic, který se poté stal zástavním držitelem zámku, nechal opravit západní křídlo renesančně.V roce 1687 se zámek octl v rukou šlechty, respektive v rukou Heřmana Jakuba Černína z Chudenic, který jej odkoupil od císaře Leopolda I. Nový majitel nechal vzápětí zámek dále rozšířit. Poslední černínská dědička panství, Marie Ludmila, se roku 1753 provdala za Augusta Antonína Lobkowicze. Lobkowiczové později provedli další stavební úpravy, které ale měly na vzhled zámku pramalý vliv. V roce 1948 byl Lobkowiczům zámek odňat, v roce 1992 opět vrácen. Od roku 1993 probíhaly na zámku rozsáhlé rekonstrukční práce. Dnes je zámek celoročně přístupný veřejnosti.Co nabízí Mělnický zámek?Mělnický zámek se může pochlubit skvostnými interiéry a pochopitelně i nezapomenutelnými vinnými sklípky. Prvním pokojem, do kterého při prohlídce zámku vstoupíte, je Velká ložnice s renesanční postelí s nebesy a barokním nábytkem. Nejen malé návštěvníky pak zaujme dětský nábytek z konce 19. století.Následující místností je Růžový salónek neboli malý dámský salónek. Je zařízen ve stylu Ludvíka XVI. a vyniká ukázkami vzácného evropského a orientálního porcelánu a keramiky. Dalším z pokojů je malá ložnice Jiřího Kristiána Lobkowicze, úspěšného automobilového závodníka, který tragicky zahynul při závodech v Berlíně. Zdi pokoje zdobí kromě cenných obrazů také lovecké pušky, zvané těšínky. Vaši pozornost si zajistí i velký model námořní lodi pravděpodobně z 18. století. Následuje pracovna Augusta Longina, významného úředníka habsburské monarchie. Kromě empírových kamen zaujme i sbírka předmětů orientálního původu.Další místností je jídelna s dvojicí nádherných sekretářů ze 17. století a Velký salón s celou řadou cenných obrazů. Dále v interiérech zámku najdete malby a rytiny mnohých evropských měst, jak je zachytili jejich tvůrci před mnoha a mnoha lety. Konec prohlídky provází desítky loveckých trofejí rozesetých na chodbách i schodišti.Půvabné jsou zdejší vinné sklepy. Součástí zajímavé prohlídky sklepních prostor je také ochutnávka vína, která pochopitelně atraktivitu sklepů notně zvyšuje. Mimochodem, o rozvoj místní vinařské tradice se zasloužil král Karel IV., který dovezl vinnou révu z Burgundska. Oblíbenou atrakcí je také tradiční mělnické vinobraní, které zpravidla připadá na třetí víkend v září. V té době Mělník nepoznáte. Všude je slyšet smích, všichni se dobře baví a víno teče proudem.  Jak za sladkým vínem? Do města Mělník vás zaveze vlak i autobus, stačí si vybrat odpovídající spoj na internetové adrese www.jizdnirady.cz. Železniční stanice je od zámku vzdálená jeden a půl kilometru, autobusová o půl kilometru méně. Mělník leží 35 kilometrů od Prahy, dojedete do něj po silnici číslo 6 nebo 16. Parkovat můžete v podstatě kdekoliv, parkování v centru města je však zpoplatněno formou parkovacích automatů.

Pokračovat na článek