Výsledky vyhledávání pro dotaz ����slo

Výsledky vyhledávání v sekci: Magazín

Hrad BUCHLOV

Mohutný hrad je dominantou chřibských vrchů. Skvělou obrannou polohu lokality znali už vojáci Velkomoravské říše v letech 830 až 906, ale základní kámen Buchlova byl položen až v polovině 13. století. Jádrem hradu byla pozdně románská obytná věž, ke které byl později přistavěn raně gotický obytný palác s velkou síní v patře.Během své existence prošel Buchlov mnoha přestavbami. První provedli na konci 15. století pánové z Cimburka, jejichž erb můžete vidět na obrázku. O šedesát let později provedl další majitel, Jan Žďánský ze Zástřizl, renesanční přestavbu Buchlova. Právě za jeho vlády nad hradem vyrostla mohutná válcová věž Andělka na jižní straně komplexu a hranolovitá vstupní věž s hodinami. V 18. století ztratil Buchlov obrannou hodnotu a zájem majitelů o jeho opravy poklesl. Zikmund Berchtold, jemuž hrad v té době patřil, nechal z Buchlova zřídit jakési soukromé muzeum. Exponáty, ze kterých otírala prach právě jeho ruka, dodnes tvoří základ hradních sbírek.  O čem mluví hradní strašidla? Hradní areál je téměř celý otevřený turistům, které láká zajímavý koktejl desítek zajímavostí. Zdejší interiéry se vyznačují dobovou výzdobou a mobiliářem z 15. až 19. století. Jednotlivé sály a komnaty v sobě ukrývají cenné sbírky, například vzácný jídelní fajánsový soubor Jiřího Zikmunda Prakšického.Dalším místem, které stojí za pozornost, je hradní knihovna, kterou nechal Karel starší ze Žerotína přivézt až ze Švýcar. Kromě toho na hradě najdete rozličné přírodopisné sbírky a sbírku egyptologickou. Hrad ve svých zdech hostí i stálou expozici galerie soudobého umění. Při návštěvě Buchlova byste neměli opomenout navštívit barokní kapli sv. Barbory. V letních měsících se tu pravidelně konají zajímavé výstavy a koncerty.  O buchlovské lípě Buchlovští páni měli odjakživa velké spory s velehradskými opaty. Těm dal totiž zakladatel opatství markrabě Jindřich Vladislav do vínku právo lovit v buchlovských lesích. Není divu, že se to pánům na Buchlově nelíbilo. O zvěř pečovali buchlovští myslivci, ale na pečínce hodovali velehradští opati.Asi nejvíce proti tomu bojoval Jindřich ze Zástřizl. Kazil opatům lov, jak jen to šlo. Když se například dozvěděl, že velehradští ráno vyrážejí na lov, nahnal do lesů myslivce, kteří zvěř zaplašili do vzdálených lesů, kam už opati nesměli.Jednou vyrazil na lov sám Jindřich se zbrojnošem Vlčkem. Ze zálohy ho přepadl bandita a několikrát bodl pana Jindřicha nožem. Zbrojnoš Vlček se tak polekal, že utekl. Až pozdě večer našli hradní zbrojnoši raněného a na Vlčka vyhlásili hon. Polapili ho až daleko od hradu a obvinili z toho, že byl s banditou domluvený. Ale Vlček se nepřiznal ani na mučidlech. Přesto soud rozhodl, že sejde ze života rukou katovou. Takové byly časy.Ráno Vlčka přivedli na popraviště a podali mu jeho poslední číši vína. Vlček ji dopil do dna a pak ho napadla spásná myšlenka. Vytrhl malou lípu, která rostla u kamenného stolu odsouzenců, a zarazil ji do země kořeny vzhůru. "Přísahám, jsem nevinen. Hleďte na tuto lipku. Ujme-li se a vypučí-li z kořenů listí, bude to jasné svědectví, že mluvím pravdu." A vskutku, lípa se ujala a mladík si zachránil život.OTVÍRACÍ DOBA Hrad - IX. a X. v sobotu, neděli a o svátcích od 9 do 16 hodin, V. a VI. denně mimo pondělí od 8 do 17 hodin, VII. a VIII. denně od 9 do 18 hodin, IX. denně mimo pondělí od 9 do 17 hodin. Kaple sv. Barbory - VI. a IX. v sobotu a neděli od 9 do 16 hodin, VII. a VIII. denně od 9 do 16 hodin. Návštěva v jiných termínech je možná po předchozí dohodě.VSTUPNÉHrad - dospělí zaplatí 55 korun, děti 27 korun. Kaple - dospělí zaplatí 10 korun, děti 5 korun.KUDY K HRADUVlakové spojení přímo do Buchlovic ani do blízkého okolí neexistuje, proto musíte vzít zavděk autobusu, který staví necelé dva kilometry od hradu. Autobusové spojení najdete na adrese www.jizdnirady.cz. Vozem se přímo k hradu dostanete po silnici číslo 50 z Uherského Hradiště směrem na Slavkov u Brna. Za obcí Buchlovice je zapotřebí zabočit za motorestem k hradu.

Pokračovat na článek


Zámek KROMĚŘÍŽ

Honosný biskupský zámek stojí na základech kamenného gotického hradu, který nechal ve 13. století postavit olomoucký biskup Bruno ze Schaumburka. Na přelomu 15. a 16. století byl hrad přestavěn na zámek, ale definitivní podobu zámecké stavbě vtiskla až přestavba na konci 17. století, kterou vedl biskup Karel Lichtenštejn. Právě jemu patřil erb na obrázku.Zámek byl stavěn podle římských barokních vzorů. Okázalost byla znát úplně všude, na krásném exteriéru i v interiérech, kde vznikla celá řada reprezentativních místností - haly, sály, jídelny, knihovny a podobně.V roce 1752 město Kroměříž vyhořelo a značné škody zaznamenal také zámek. Proto se muselo přistoupit k dalším opravám a přestavbám. Z této doby také pochází mnoho vnitřních maleb a štuků, které dnes mohou turisté obdivovat.Město Kroměříž bylo původně jen malá osada na křižovatce obchodních cest. Ve 12. století se však stalo majetkem olomouckého biskupství a začalo se rychle rozrůstat. Kolem roku 1266 byla osada povýšena na město. Během husitských válek byla Kroměříž dvakrát dobyta husity, ale nakonec se vždy vrátila do biskupských rukou.V roce 1643 se Kroměříže zmocnili Švédové a později ji vypálili valašští vzbouřenci. Poté se nakrátko opět vzmohla, ale v roce 1742 město obsadili Prusové. Trvalo dlouhé desítky let, než se Kroměříž opět dostala mezi významná města. V 19. století Kroměříž získala přezdívku hanácké Athény, protože byla centrem kultury a školství. Chloubou města není jen biskupský zámek, ale také další zajímavé stavby. Jmenujme namátkou například renesanční radnici a biskupskou mincovnu.  Čím se chlubí Kroměříž? Půvabný kroměřížský zámek toho návštěvníkům nenabízí málo. Nejsou to jen působivé exteriéry zámku, skutečné unikáty najdete také mezi jeho zdmi. Turisté mají na výběr z hned několika prohlídkových okruhů.První trasa vede historickými sály, které jsou vybavené dobovým zařízením a nejrůznějšími sbírkami. Druhá trasa seznamuje návštěvníky s místní obrazovou galerií. V té najdete díla tuzemských i zahraničních umělců, například Tiziana, Dycka nebo Cranacha. Třetí trasa nabízí prohlídku otevřené zahradní budovy a čtvrtá vám dovolí vyšplhat se na zámeckou věž. Za návštěvu rovněž stojí Podzámecká zahrada rozkládající se na 60 hektarech. Byla založena v roce 1665 a najdete v ní nejen krásnou přírodu, ale také hned několik empírových staveb a malou ZOO.  Rubanica Nedaleko od Kroměříže je místo, jemuž se říká Rubanica. Jen málokdo ví, proč se jmenuje zrovna takto. Ale my vám to prozradíme.Když táhli husité v roce 1423 na Kroměříž, vedla jejich cesta přes malou ves Kvasice. Tady měl tvrz rytíř Milota z Benešova, který nemohl husitům přijít na jméno. Kudy chodil, tudy proti kališníkům bojoval. Není divu, že se husité rozhodli kvasickou tvrz dobýt.Podle historických pramenů ji dobývali dlouhé tři dny a k ničemu to nevedlo. Až když sem přijel samotný Jan Žižka z Trocnova, podařilo se husitům tvrz podpálit a pak do ní i vniknout. Obránci včetně Miloty byli pobiti.Milotově manželce Anně se však podařilo utéci. Společně s několika nejbližšími pobrala nejcennější věci a utekla do sklepení, kde začínala tajná chodba. Proběhla jí a vylezla právě v místech, kterým se dnes říká Rubanica. Tam už však čekali husité, kterým kdosi tajné místo prozradil. Bez ohledu na to, že šlo o ženu, Annu a její čeládku bez milosti porubali. Proto Rubanica.OTVÍRACÍ DOBA IV. a X. v sobotu a neděli od 9 do 16 hodin, V., VI. a IX. denně mimo pondělí od 9 do 17 hodin, VII. a VIII. denně mimo pondělí od 9 do 18 hodin. Zámecká zahrada otevřena celoročně.VSTUPNÉ1. trasa - dospělí zaplatí 60 korun, děti 30 korun. 2. trasa - dospělí zaplatí 30 korun, děti 15 korun. 3. trasa - dospělí zaplatí 10 korun, děti 5 korun. 4. trasa - dospělí zaplatí 40 korun, děti 20 korun.CESTOU NECESTOUMěsto Kroměříž je dobře dosažitelné vlakem i autobusem. Stačí jen vyhledat vhodné spojení na www.jizdnirady.cz. Motoristé se mohou do Kroměříže dopravit po komunikace číslo 47 z Vyškova (D1 z Brna) nebo z Hulína (číslo 55 z Přerova nebo z Uherského Hradiště).  

Pokračovat na článek


Hrad KUNĚTICKÁ HORA

Dominanta kraje, mohutný hrad na vysokém skalním ostrohu. O nejstarší historii hradu není mnoho zpráv. Nejstarší hovoří o přelomu 13. a 14. století, kdy šlo zřejmě o královský hrad. V roce 1421 se Kunětické hory zmocnil husitský hejtman Diviš Bořek z Miletínka, který si objekt přestavěl po svém. O necelých padesát let později už však Kunětická hora patřila králi Jiřímu z Poděbrad. V roce 1491 se majitelem stal Vilém z Pernštejna, jehož potomci hrad od základů přestavěli a kterému patří erb na obrázku.V roce 1645 dobyla Kunětickou horu vojska švédské armády a sláva hradu definitivně upadla. V roce 1681 je uváděn jako pustý. V 19. století navíc lidé část Kunětické hory rozkradli na stavební materiál. První záchranné práce začaly až na začátku 20. století, účastnil se jich také spisovatel Alois Jirásek.  Co ukrývají hradní strašidla? Kunětická hora je zajímavá především díky svým mohutným exteriérům, které tvoří skutečně impozantní pohled. Hradní palácové budovy, pozdně gotická kaple sv. Kateřiny, rytířský sál, vysoká věž s vyhlídkou nebo tajemná a hrůzostrašná hladomorna, to vše je tu možné vidět. Odborníci z Památkového ústavu Pardubice však nezapomněli ani na milovníky expozic. Ti mohou navštívit archeologické sbírky nebo expozici věnovanou honům. V hradních sklepích je zase umístěna zajímavá sbírka výtvarného umění.  S jízdenkou, nebo pěšky? Ke Kunětické hoře je nejjednodušší přijet autobusem, který staví necelý jeden kilometr od hradu. Vlakem je možné přijet do vesnice Stéblová, odtud je však třeba zdolat přibližně šest kilometrů k hradu. Podrobné informace jsou na adrese www.jizdnirady.cz. Motoristé mohou ke Kunětické hoře přijet po silnici číslo 37 mezi Pardubicemi a Hradcem Králové, ze které je značená odbočka vpravo. Ze silnice číslo 36 mezi Holicemi a Pardubicemi se dá odbočit v Sezemicích na Kunětice. Přímo pod hradem je parkoviště.OTVÍRACÍ DOBA IV. a X. v sobotu, neděli a o svátcích od 10 do 16 hodin. V. až VIII. denně mimo pondělí od 9.30 do 17.30 hodin, IX. v sobotu, neděli a o svátcích od 10 do 17 hodin. Návštěva v jiných termínech je možná po předchozí telefonické domluvě.VSTUPNÉKaždý dospělý musí zaplatit 35 korun, děti mohou do hradu za 25 korun. Pokud využijete služeb průvodce, musíte si připlatit 5 korun.

Pokračovat na článek


Zřícenina hradu TROSKY

Vysoko nad Českým rájem se klene jeho dominanta, tajemná zřícenina hradu Trosky na 488 vysoké čedičové vyvřelině. První zmínky o Troskách pocházejí z roku 1396. Hrad nechal vystavět tehdejší majitel Čeněk z Vartemberka, nositel tohoto krásného erbu.Na dvou sopečných sopouších vyrostly dvě mohutné věže, vyšší čtverhranná Panna a nižší rozložitější Baba. Na začátku 15. století byly Trosky majetkem Oty z Bergova. V roce 1424 se ho marně snažili dobýt Husité, ale zlatý věk Trosek už končil. V roce 1467 ho zničila vojska Jiřího z Poděbrad. Poslední obyvatelé hrad definitivně opustili v 17. století, ještě před tím byl obýván loupežníky. Noví návštěvníci sem začali mířit v období romantismu v 19. století. V roce 1840 byla při věži Panna vybudována vyhlídková terasa, jedna z prvních známek šířícího se zájmu o historické a přírodní památky.  Co najdete u věže? Milovníky památek Trosky lákají především svou polohou v srdci Českého ráje. V areálu hradu mohou obdivovat charakteristické věže Pannu a Babu. Pod Pannou stával mohutný palác s hlavními obytnými prostory. Interiéry třípatrové budovy osvětlovaly obrovská okna. Obytný palác zčásti vystavěný ze dřeva stával také pod věží Babou. Pozůstatky všech částí hradu jsou v ruinách stále patrné. Pod věží Pannou je navíc vyhlídka, ze které je krásný rozhled do všech koutů Českého ráje.V nedalekém Rovensku pod Troskami je další zajímavost - zvonice z poloviny 17. století, ve které jsou tři tzv. rebelantské zvony obrácené srdcem vzhůru. Do pohybu je uvádělo šlapání a jsou přístupné.  O věčných půtkách Kdysi prý na hradě bydlely dvě urozené šlechtičny z rodu pánů z Bergova. Letitá paní Markéta a mladá panna Barbora, která na hradě čekala, až se její milý vrátí z války proti Turkům. Každá bydlela v jedné hradní věži. Jak se ty dvě ženy nesnášely! Když mohly, hned hleděly tu druhou nějak potrápit. Dělaly si zle, jak jen to šlo. Když se paní Markéta rozhodla, že v nedalekých Troskovicích postaví kostelík, panna Barbora hned uháněla za dělníky, aby jí postavily kostel, a to rychleji. Když si panna Barbora usmyslela, že si pořídí novou výbavu do šatníku, paní Markéta hned nechala zapřahat do kočáru, aby si nové prádélko koupila první. "Paní bábo, jste čertova děvečka. Jak já se nemůžu dočkat, až vás odtud vynesou nohama ze dveří," křičela panna Barbora na paní Markétu. Když byly v dalším sváru, přijel na hrad posel z daleka. Nesl dopis pro pannu Barboru. Paní Markéta hned otevřela okno ve své věži a čekala, copak to je za novinku. Jak tak vyhlížela, viděla, že se naproti otevřelo okno a panna Barbora se z něj zřítila na holou skálu. Vyšlo najevo, že dopis od milého byl poslední, protože umíral po líté bitvě. Panna Barbora dobrovolně odešla ze světa. Paní Markéta jí vystrojila slavný pohřeb. Ale jen pannu pochovala, vše se změnilo. Stala se jedinou paní na hradě, nic ji to však netěšilo. A po několika týdnech umřela žalem. Tak odešly obě paní ze světa brzy za sebou. Od té doby se věži, kde bydlela Markéta, říká Baba. A věži, která byla sídlem Barbory, zase Panna.OTVÍRACÍ DOBA IV. a X. sobota, neděle a svátky od 8.30 do 16 hodin, V. až IX. denně mimo pondělí od 8 do 18 hodin, jindy po předchozí telefonické domluvě.VSTUPNÉDospělí při vstupu na Trosky zaplatí 25 korun, dětští návštěvníci 15 korun.JAK NA TROSKYPřímo na Trosky nejezdí autobus ani vlak. Autobusová zastávka je necelý jeden kilometr odsud v Troskovicích, železniční stanice dva kilometry ve Ktové. Jízdní řády najdete na adrese www.jizdnirady.cz. Motoristé volí nejčastěji silnici E 442 z Jičína do Turnova. Značená odbočka vede přes Troskovice až na parkoviště pod hradem, kde končí.

Pokračovat na článek